Na konci července, měsíc po uzavření II. čtvrtletí, přichází ČSÚ pravidelně s předběžným odhadem růstu HDP za druhé čtvrtletí roku. Tento odhad je vedle odhadu vývoje inflace jednou ze zásadních informací pro přípravu nového státního rozpočtu pro příští rok.
Rozpočet se opírá o makroekonomickou prognózu MF ČR, která bude k dispozici zhruba ve druhé dekádě měsíce srpna. Každopádně je nutno poznamenat, že jde o první, předběžný odhad HDP, který se bude postupně zpřesňovat. Aktuální odhad meziročního růstu HDP za I. čtvrtletí roku 2024 ve výši 0,3 je ve skutečnosti třetím zpřesněním – průběh odhadu byl +0,4%, +0,2% a konečně + 0,3 %).
Výchozí odhad ekonomického růstu MF ČR pro letošní rok ze srpna roku 2023 předpokládal růst ekonomiky ve výši 2,3 % HDP. Na tomto předpokladu pak byl postaven návrh státního rozpočtu na letošní rok.
Ministerstvo financí ve své letošní lednové prognóze snížilo odhad růstu hrubého domácího produktu pro letošní rok na 1,2 procenta a Česká národní banka v únoru dokonce na 0,6 procenta. Každopádně budiž zaznamenáno, že oproti prognózám růstu HDP ze srpna 2023 došlo k velmi výraznému snížení odhadu ekonomického růstu pro letošní rok a to o 40 % (v případě MF ČR) resp. o 74 % (v případě ČNB).
V jarních prognózách ovšem obě instituce své odhady naopak zvýšily – MF o 2 desetinky, ale ČNB rovnou o desetinek 8. Výsledkem se stal jednotný odhad ekonomického růstu ve výši 1,4 %. Obě klíčové ekonomické instituce tak promluvily stejným hlasem. Sluší se připomenout, že i po tomto opětovném zvýšení byl nový odhad růstu ekonomiky zhruba poloviční oproti hodnotě, na které jsou postaveny příjmy aktuálního státního rozpočtu.
Zajímavější ovšem bylo, že obě instituce přišly s navýšením růstu pro letošní rok v době, kdy to na optimismus už příliš nevypadalo a nevypadá dodnes. Předběžný odhad růstu HDP provedený ČSÚ za I. čtvrtletí roku se pohyboval pouze na úrovni 0,4 %, po revizi dokonce 0,2 % (konečné číslo 0,3 % se tak pohybuje jaksi „mezi“). Aby se tedy na bázi těchto čísel mohlo dosáhnout kýžených 1,4 % za celý rok, muselo by HDP v následujících třech čtvrtletích růst zhruba o 2 % – což by proti průměrnému růstu HDP za minulý rok (-0,2 %) znamenalo desetinásobné zrychlení! Už tato jednoduchá úvaha ukazovala, že to s tím letošním růstem nebude jen tak. Pochybnosti o reálnosti výše uvedených odhadů kromě již zmiňované faktické stagnace v prvním pololetí posilovaly i další faktory. Výmluvný byl například vývoj u našich hlavních odběratelů. Růst HDP v SRN se po loňském poklesu -0,2 % se v prvém čtvrtletí letošního roku zvýšil na 0,2 %. To neukazovalo na žádný oslnivý tah vnější poptávky.
Příliš optimistická však nebyla ani data o vývoji českého průmyslu – za první čtvrtletí pokles o -0,9 %, (v březnu -2,7 %, v dubnu -0,4 %, květnu -3,2%) či stavebnictví – za první čtvrtletí -0,4 %, (v březnu -8,3 %, v dubnu -0,3 %, v květnu – 6,8 %). Za růst, „který není vidět“ se dal považovat i nárůst ve službách (za prvé čtvrtletí +1,3 %), který se ovšem vztahoval k loňskému téměř 3% poklesu.
Fakticky jediné růstové impulsy v české ekonomice vycházely z maloobchodu, kde za 1 čtvrtletí dosáhl reálný růst 4 %, i zde je ovšem vidět zpomalování (březen 6,1 %, duben 5,3 %, květen 4,4 %). To však zároveň ukazuje na velmi výraznou podmíněnost a krátkodechost českého růstu postaveného na zjevné aktuální realizaci zadržené poptávky předchozích let.
Všechna tato data jsou dostatečně známa, proto předběžný odhad HDP za II. čtvrtletí letošního roku ve výši 0,4 % nemůže být pro nikoho, kdo reálně analyzuje vývoj české ekonomiky, žádným překvapením. Prostě se nám vládní pohádka o opětovném nastartování ekonomického růstu (léto minulého roku + 2,4 %, jaro letošního roku + 1,4 %, léto letošního roku +0,4 %) jaksi sype pod rukama. .
Je evidentní, že v české ekonomice zásadně chybí dlouhodobé stabilní růstové impulsy, což v kombinaci s praktickou stagnací německé ekonomiky vytváří pro vývoj české ekonomiky nebezpečnou situaci. Nelze ovšem vše svádět pouze na nepříznivý vývoj v Německu. Na vině je i hospodářská politika současné vlády – pokud se ovšem vůbec takto dá nazývat naprosto neuvážená a prostoduchá rozpočtová restrikce, kterou tato vláda ordinuje české ekonomice prakticky již od svého nástupu. Je zřejmé, že se česká ekonomika „probalíčkovala“ do stagnace a když to dobře dopadne, tak v ní bude pokračovat (v horším případě nás čeká pokles). Nedivím se proto vládě, že jak může, tak se snaží probíhající proces přípravy státního rozpočtu na rok 2025 co nejvíce utajit. Nečeká nás zřetelně nic pěkného.
Foto: Pixabay
Autor: Martin Fassmann