Každý pátý Čech si půjčil na úhradu běžných výdajů. Každý třetí Evropan (třicet pět procent) v průzkumu uvedl, že ztratil část příjmů v důsledku pandemie. Každý druhý cítí obavu ze své budoucí finanční situace.
V Čechách to respondenti průzkumu vnímají úplně stejně a jsou v souladu s evropským průměrem.
Ve schopnosti platit účty včas Česká republika obsadila patnáctou pozici ze zkoumaných dvaceti čtyř evropských států. Uspokojivější je však fakt, že v rámci úspor pro budoucnost se Češi letos umístili na šestém místě. Co se týče celkového umístnění z hlediska barometru finanční prosperity, tuzemsko zaujímá lichotivou sedmou příčku v Evropě, uvádí Evropský průzkum spotřebitelského chování realizován společností Intrum a sestavený na základě údajů od 24 000 spotřebitelů z dvaceti čtyři evropských zemí o jejich každodenních životech, výdajích a schopnosti hospodařit s domácím rozpočtem.
Některé ze svých účtů letos nebyla schopna zaplatit včas celá pětina Čechů, čtyřicet jedna procent z nich pak dokonce i opakovaně. Nejčastějšími důvody byly nedostatek finančních prostředků nebo opomenutí. Obě příčiny uvedl stejný počet dotazovaných. Především poškození podnikatelé se však také museli potýkat s opožděným placením faktur kvůli čekání na kompenzační bonus od státu. Takový argument uvedlo dvacet jedna procent Čechů.
Obavy s druhou vlnou pandemie vzrostly více než kdykoliv předtím. Až šedesát osm procent českých respondentů uvádí, že hodlají vydat nižší sumu na nákup vánočních dárků, část respondentů vynaloží na dárky méně než na potraviny u vánočního stolu, jedenáct procent ale uvádí, že tento rok po složité a vyčerpávající situaci hodlají za dárky utratit větší obnos peněz než obvykle. Také sílí snaha jít vstříc udržitelnosti, až čtrnáct procent počítá s vyšší útratou za ekologičtější pozornosti, přičemž evropský průměr činí osmnáct procent. Češi jsou solidární k lokálním podnikatelům, čtyřicet sedm procent dotázaných by je rádo v důsledku COVID krize podpořilo.
Navzdory pochybnostem o půjčování peněz v době krize někteří neváhali tuto možnost využít. V průměru si letos vzalo jakýkoliv úvěr u bankovní instituce šest z deseti Evropanů. Podíl dvacet jedna procent z nich pak tvořili ti, kteří se rozhodli půjčkou zaplatit pravidelné účty. Češi v tomto ohledu jednali podobně jako zbytek Evropy. Na pokrytí veškerých pravidelných nákladů dvacet procent z nich muselo využít úvěr.
Deset procent českých respondentů požádalo o odklad splátek z důvodu pandemie. Je to o procento více než evropský průměr. Čtyřicet pět procent respondentů uvedlo, že aby zlepšili svoji finanční situaci, hledají si druhé zaměstnání.
Co se týče vytváření úspor do budoucnosti, zde si Česká republika velmi polepšila. Z loňské čtrnácte pozice se dostala na šesté místo. Češi si dávají více peněz stranou především kvůli obavám, že by mohl být jejich pravidelný příjem ohrožen aktuální krizí, z tohoto důvodu začalo šetřit šedesát tři procent z nich. Schopnost ušetřit více než pětinu své měsíční mzdy pak uvedlo celých sedmnáct procent respondentů. Míra úspor na budoucnost v ČR převyšuje evropský průměr a aktuálně řadí Českou republiku k jednomu z nejspořivějších národů Evropy.
„Výsledky průzkumu ukazují zásadní obrat v chování domácností v porovnání s dobou před pandemií. Společnost se začíná polarizovat, když jedna část spotřebitelů se již nyní vinou pandemie nachází v diskomfortu již při pokrytí běžných výdajů na domácnost, které řeší úvěrem, a ta druhá, která disponuje dostatečnými prostředky, změnila konzumní chování směrem k vyšší tvorbě úspor. Tohle platí pro všechny země napříč Evropou, je dobré, že Češi patří mezi evropskou špičku z hlediska správného ekonomického chování,“ uvedl Karol Jurák, výkonný ředitel a jednatel Intrum Czech, s.r.o.
Pozitivní je také fakt, že se v Česku konečně začíná zvyšovat finanční gramotnost, a to především díky zvyšování důrazu na finanční vzdělávání ve školách, jako hlavní zdroj informací ho uvedla více než polovina dotázaných. Z loňského dvacátého místa se Češi posunuli o dvě příčky na místo osmnácté.
V porovnání se sousedním Slovenskem dosáhla Česká republika v průzkumu lepších výsledků. V rámci celkového barometru finanční prosperity se Slováci umístili o deset příček za Čechy, tedy na sedmnáctém místě. Ve schopnosti platit účty včas zaujímá Česko patnáctou a Slovensko dvaceti pozici. Lépe si tuzemsko vedlo i v rámci úspor do budoucnosti, umístilo se na šestém a Slovensko na šestnácte příčce. Graf finanční gramotnosti pak odhalil, že si v tomto ohledu oba sousední státy vedou podobně, Češi obsadili osmnácte a Slováci devatenácte místo.
Foto: pixabay.com
Zdroj: WS Czech
Evropský průzkum ukázal vliv pandemie na chování spotřebitelů
11.12.2020, Autor: Laura Feketeová