Závazky českých obchodních společností vůči nebankovním finančním institucím v minulém roce v úhrnu přesáhly sto čtyřicet pět miliard korun.
Ve srovnání s předchozím rokem se jednalo o patnáctiprocentní nárůst. Od nebankovních subjektů si půjčilo bez tří stovek sedmašedesát tisíc podniků. Výše průměrného dluhu přesahovala dva miliony korun. Nejčastější formou nebankovní půjčky je investiční úvěr. Informace vyplývají ze statistik Nebankovního registru klientských informací.
Průměrná výše dluhu tuzemských firem u nebankovních finančních institucí v minulém roce činila 2,18 milionu korun. „Nejoblíbenějším úvěrovým nástrojem mezi obchodními společnostmi je jednoznačně investiční úvěr, který registrujeme již u téměř 50 tisíc firem,“ uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl, podle něhož to je téměř o šest tisíc společností více než koncem roku 2016. „S velkým odstupem následuje koupě na splátky, kterou využívá 13 tisíc společností a jejíž obliba v posledním roce stagnuje,“ doplnil.
Finanční objem závazků skrze investiční úvěry v minulém roce vzrostl o 9,7 miliardy korun na 55,2 miliardy. Suma druhé nejčastější nebankovní formy půjček, finančního leasingu, dosáhla na 46,5 miliardy korun, následoval operativní leasing s 23,4 miliardy korun a koupě na splátky s 20,2 miliardy korun.
Co se týká jednotlivých krajů, nejvyšší průměrný dluh na jednu společnost evidoval nebankovní registr v minulém roce v Pardubickém kraji, kde výše průměrného závazku dosáhla 3,1 milionu korun. Druhá následovala Vysočina s průměrným dluhem na jednu společnost 2,9 milionu korun a Plzeňský kraj s 2,7 milionu korun. Na druhé straně nejmenšího dluhu na jeden podnik dosáhli v Ústeckém kraji a v Moravskoslezském kraji, kde tato výše činila 1,8 milionu, respektive 1,9 milionu korun.
Celková suma ohroženého dluhu, u něhož dlužící společnosti nezaplatily tři po sobě jdoucí splátky, se v minulém roce zvýšila o 170 milionů korun na 1,09 miliardy. Podle Rajla roste objem ohroženého dluhu o něco rychleji než objem celkového dluhu, přičemž především v kontextu zlepšujícího se ekonomického prostředí je tento nárůst poněkud překvapivý.