Stále vyšší než očekávaná inflace a zhoršující se ekonomická situace střední třídy v některých částech světa zdůrazňují význam nadcházejících voleb. Nejvýznamnější centrální banky na světě bedlivě sledují data o inflaci tohoto roku a váhají nad rozhodnutím sazby snížit.
Jelikož mají i politická rozhodnutí přímý dopad na ekonomické podmínky jednotlivých zemí a v případě globálních mocností ovlivňují i mezinárodní ekonomický kontext, zvolení politici mají významný vliv na dané ekonomiky.
Volby již proběhly na Tchaj-wanu, v Portugalsku, Rusku a Turecku, a čeká se na další důležité výsledky. Do konce roku by měly volit země, které společně představují více než 60 % světového hospodářského výkonu a více než polovinu světového obyvatelstva. Výsledky těchto voleb budou mít dalekosáhlé důsledky nejen pro světovou ekonomiku, ale i pro mezinárodní trhy, což zdůrazňuje význam politických změn v tomto klíčovém období.
V USA vysoká inflace a robustní růst zaměstnanosti komplikují rozhodování Federálního rezervního systému o úrokových sazbách před listopadovými prezidentskými volbami. Trvalý ekonomický růst může vyhovovat současnému prezidentovi Bidenovi, ale vysoké ceny základních potřeb mohou oslabit jeho šance na znovuzvolení. Zavedení či udržení vysokých cel může dále ovlivnit mezinárodní obchod a inflaci globálně.
Očekává se, že Narendra Modi v Indii znovu zvítězí ve volbách, avšak Indie také čelí ekonomickým výzvám, jako je vysoká inflace a špatná situace na trhu práce, což může například vyústit v různá exportní a importní omezení, která již nyní narušují globální trhy.
V Jihoafrické republice může současná ekonomická stagnace, vysoká míra nezaměstnanosti a politická nejistota vést k oslabení měny a finanční nestabilitě, což komplikuje jakékoli snahy o snižování úrokových sazeb a jakožto ekonomicky významná země může mít její nestabilní ekonomický vývoj dopad na regionální i globální ekonomiku.
V nadcházejících volbách v Evropě jsou často hlasité euroskeptické a nacionalistické strany, přičemž jejich navyšující se počet a význam by mohl ovlivnit angažovanost EU v mezinárodním obchodu, což by například mohlo oslabit ekonomickou integraci a stabilitu v regionu.
V Mexiku by získání supermajority vládní stranou MORENA umožnilo provádět významné ústavní změny, což by zvýšilo politickou a ekonomickou nejistotu a mohlo by negativně ovlivnit investiční klima v zemi.
Ve Venezuele pak může dlouho přetrvávající politicko-ekonomická krize výrazně ovlivnit stabilitu regionu a globální ropné trhy. Lidé zde často nejsou schopni pokrýt ani základní životní potřeby. Další prezidentské volby se konají až na konci roku a nové funkční období začíná 10. ledna 2025. Současným prezidentem je od roku 2013 Nicolás Maduro, předseda vládnoucí Sjednocené socialistické strany Venezuely.
Obrázek: Časová osa nejdůležitějších voleb světa
Zdroj: Reuters
Jakub Dostál, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
