Čeští důchodci vs. Evropa: Jsme opravdu chudí příbuzní?

Kde si stojíme v evropském žebříčku?

Důchod může být považován za odraz ekonomické síly země. V Česku průměrný důchod činí 21 080 korun měsíčně, což je údaj potvrzený Českou správou sociálního zabezpečení k červenci 2025. Po lednové valorizaci, která přidala 358 korun, se situace mírně zlepšila. Když se ale podíváme na Švýcarsko s více než 56 000 korunami, Německo s 38 000 korunami nebo Rakousko s 36 000 korunami, je jasné, že máme co dohánět.

Ve Visegrádské skupině jsme na tom relativně dobře – Slovensko má průměrný důchod kolem 17 000 korun, Polsko 12 585 korun a Maďarsko něco přes 10 000 korun. Nominálně tedy nejsme na chvostu Evropy, ale za západem zaostáváme. Po zohlednění kupní síly se rozdíl trochu smazává, ale ČR stále nedosahuje průměru EU. Jsme tedy chudí příbuzní, nebo jen skromnější bratranci?

Proč jsou rozdíly tak velké?

Rozdíly v důchodech nejsou jen o číslech. Západní Evropa má vyšší mzdy, což znamená vyšší odvody do sociálního systému a tím i vyšší důchody. V Česku, kde je produktivita práce nižší než v Německu či Rakousku, se to odráží i v penzích. Navíc náš průběžný důchodový systém, kde dnešní pracující platí důchody současným seniorům, je pod tlakem stárnoucí populace.

Dalším faktorem je absence silného kapitálového pilíře. Zatímco v Německu nebo Švýcarsku je soukromé spoření běžné, u nás pokus s druhým pilířem v letech 2013 až 2016 neuspěl. Náš náhradový poměr – podíl důchodu k předchozí mzdě – je 65,2 %, což je nad průměrem OECD, ale pod průměrem EU. Rakousko dosahuje 80 %, zatímco Německo jen 47 %, což ale kompenzuje silným soukromým spořením. My zůstáváme závislí na státu, který má omezené možnosti.

Životní realita: Chudoba a izolace

Jak se tyto rozdíly projevují v životě? Podle dat ČSÚ z roku 2023 je příjmovou chudobou ohroženo 14 % českých seniorů, což je asi 315 tisíc lidí. Mezi osamělými seniory je to dokonce 33 %. Nízké důchody znamenají, že si mnozí odepírají základní potřeby – od kvalitní stravy po zdravotní péči. Sociální izolace a horší zdraví jsou pak jen logickým důsledkem. Reálná kupní síla důchodů v letech 2023 a 2024 klesala o 1,2 až 1,4 %, což znamená, že důchodci si za své peníze mohli dovolit méně.

Z mezinárodního pohledu, jak ukazuje Global Retirement Index 2024, jsme na tom průměrně, co se finančního blahobytu týče. Ale v kvalitě života a zdraví stagnujeme, nebo se dokonce zhoršujeme. Není to jen o penězích – je to o tom, jak důstojně můžeme stáří prožít. A tady máme co dohánět.

Reformy: Krok vpřed?

Vláda na situaci reaguje. V lednu 2025 valorizovala důchody a připravuje další změny. Od roku 2026 se zvýší minimální důchod na 20 % průměrné mzdy, což by mělo pomoci nejchudším. Zároveň se od roku 2031 začne postupně zvyšovat důchodový věk na 67 let. Pracující důchodci navíc od letoška neplatí sociální pojištění, což je motivuje zůstat aktivní. Zní to jako rozumné kroky, ne?

Jenže ne všichni jsou nadšení. Zpomalení růstu nových důchodů od roku 2026 může prohloubit nerovnosti. A otázka zní: Stačí to? Demografický tlak roste, a pokud ekonomika nezrychlí, rozdíly vůči západní Evropě se mohou ještě zvětšit. Jak dlouho budeme balancovat mezi udržitelností systému a důstojným životem seniorů?

Výzvy i naděje

Před námi je cesta plná výzev. Zvyšování důchodového věku je nevyhnutelné, pokud chceme systém udržet nad vodou. Současně se ale musíme zaměřit na soukromé spoření – třetí pilíř zatím využívá jen zlomek Čechů. A co když ekonomický růst zklame? Bez razantnějších reforem a vyšší produktivity se rozdíly v životní úrovni důchodců vůči západu mohou prohlubovat.

Na druhou stranu, kroky jako podpora pracujících seniorů nebo zvýšení minimální penze dávají naději. Diskuse o základním důchodu či bonusech za děti ukazují, že hledáme nové cesty.

Čeští důchodci nejsou v Evropě úplně na chvostu, ale za západem zaostáváme – a to nejen v číslech, ale i v kvalitě života. Příčiny jsou jasné: nižší ekonomická síla, závislost na průběžném systému a demografický tlak. Otázka je, zda budeme dost rychlí a odvážní. My všichni – nejen politici – musíme přemýšlet, jak zajistit, aby stáří nebylo jen přežíváním.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: mpsv.cz– data o valorizaci a reformách 2025, cssz.cz – statistiky průměrného důchodu a náhradových poměrů, Český statistický úřad (csu.gov.cz) – historická data o důchodech a příjmové chudobě, OECD (Pensions at a Glance 2023/2024) – mezinárodní srovnání důchodových systémů a náhradových poměrů, Eurostat – evropské statistiky o důchodech a životní úrovni seniorů, Global Retirement Index 2024 – hodnocení životní úrovně důchodců.