V České republice je málo řemeslníků. Na tom, že u nás chybí, se shodlo 87 % dotázaných. Vyplývá to z průzkumu realizovaného prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos, který si nechala zpracovat skupina GasNet, největší tuzemský distributor plynu. Nedostatek řemeslníků Češi pozorují zejména na růstu cen a prodlužování čekacích lhůt. Například na služby plynaře pečujícího o domácí spotřebiče si čtvrtina lidí počkala déle než měsíc. Češi současně považují kariéru řemeslníka za vysoce perspektivní.
Nejdéle si aktuálně české domácnosti musí podle průzkumu počkat na dostupnost služeb truhlářů. Déle než měsíc na započetí prací čekalo hned 42 % dotázaných, kteří v posledních pěti letech využili jejich služby. Každý sedmý pak čekal více než 3 měsíce. Delší čekací lhůty aktuálně mají i zedníci, na jejichž služby si více než měsíc muselo počkat 36 % dotázaných, a malíři, v jejichž případě to bylo 32 %. Na vyčištění komína pak déle než měsíc čekalo 29 % dotázaných.
V případě plynařů servisujících domácí spotřebiče, instalatérů a elektrikářů je aktuální situace přeci jen o něco lepší. Stále však není ideální. Déle než měsíc si na jejich služby počkala necelá čtvrtina dotázaných.
Určitou výjimku z hlediska dostupnosti řemeslníků tvoří pohotovosti. Nepřekvapí, že velmi rychle reagují například zámečníci. Hned 40 % dotázaných uvedlo, že na zámečníka čekali méně než jeden den. Ve více než pětině (21 %) případů svou práci dokonce zvládli odvést během tří hodin.
Jít do plynařského učení se vyplatí
„V GasNetu se staráme o 65 tisíc kilometrů plynovodů. Podporujeme proto výuku plynárenských oborů a sledujeme situaci mezi řemeslníky včetně plynařů, kteří by mohli pracovat u nás. Důvody jsou zřejmé – zemní plyn je a bude pro Česko klíčový a bez zkušených i nových plynařů se neobejdeme. Role plynu v energetice teď poroste, protože plyn nahrazuje končící uhlí v elektrárnách i domácnostech. Plyn čeká renesance také díky postupnému přechodu na zelené plyny jako jsou vodík a biometan,“ vysvětluje Helena Steinerová, manažerka náboru a rozvoje zaměstnanců skupiny GasNet.
Zdůrazňuje, že o plynaře je velký zájem nejen mezi zákazníky, ale i mezi zaměstnavateli. „Talentované budoucí plynaře proto oslovujeme už na školách a zajišťujeme jim stipendia i placené praxe v GasNetu. Tak, aby mohli po škole plynule pokračovat v péči o kritickou infrastrukturu,“ specifikuje Helena Steinerová.
Její slova potvrzuje ředitel Středního odborného učiliště plynárenského Pardubice Martin Valenta: „Obrovská poptávka ze strany zaměstnavatelů a vyšší finanční ohodnocení činí řemesla mnohem atraktivnějšími než v minulosti. Dvojnásobně to platí o našich plynařích, které si plynárenské společnosti hýčkají už v průběhu studia. Vyhráno mají žáci, kteří najdou ve studovaném oboru smysl a práce je baví. Uplatnění najdou v podstatě ihned.”
Češi: řemeslo má budoucnost i zlaté dno
Z průzkumu dále vyplývá, že Češi vnímají řemeslníky pozitivně a řemeslo vidí jako perspektivní karierní dráhu. Že řemeslníci aktuálně nemají problém s uplatněním, si myslí 89 % Čechů. Za finančně perspektivní pak řemeslné obory považuje hned 88 % dotázaných. Zvláště zajímavé se tyto obory stávají v souvislosti s postupnou digitalizací a integrací umělé inteligence do pracovních procesů. Více než dvě třetiny dotázaných (70 %) si totiž myslí, že jsou řemesla v kontextu nástupu umělé inteligence perspektivnější než digitálně snadněji nahraditelná kancelářská zaměstnání.
„Pohled veřejnosti na řemeslné a technické obory se pomalu mění. Stávají se atraktivnějšími. Z průzkumů víme, že 61 % oslovených by reálně zvažovalo studium řemeslných oborů, pokud by se teď hlásili na střední školu. Zatímco nedávno se plynárenská učiliště potýkala s nižším zájmem žáků, teď je situace zcela jiná. Počty zájemců naplňují nebo dokonce převyšují kapacity škol,“ popisuje Helena Steinerová.
Na potřebné zlepšení v praxi si však budou muset domácnosti ještě nějaký čas počkat. Další prohlubování nedostatku řemeslníků totiž předpovídá třeba analýza společnosti Boston Consulting Group. V roce 2030 by podle ní na českém trhu práce mohlo chybět až 53 tisíc řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků hlavní stavební výroby, 33 tisíc malířů a příbuzných pracovníků, 22 tisíc mistrů v oblasti těžby, výroby a stavebnictví či 20 tisíc techniků ve fyzikálních a průmyslových oborech.
Foto: Pixabay
Zdroj: DFMG
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
