Podle Světové rady pro zlato (World Gold Council) stouply v současné době zlaté rezervy centrálních bank na třicet pět tisíc tun zlata, což je o pět tisíc tun více než v roce 2009.
Od roku 2012 se celosvětově vytěží okolo tři tisíce tun zlata ročně, za rok 2019 se produkce přehoupla dokonce přes tři a půl tisíce tun zlata. „Hlavní výhodou zlata je jeho vysoká likvidita, zároveň si ale dlouhodobě uchovává svoji hodnotu. To vysvětluje růst poptávky zlata ze strany centrálních bank, protože zlato naplňuje jejich základní cíle, a to je bezpečnost, likviditu a návratnost,“ uvádí Lukáš Jankovský, předseda představenstva společnosti Zlaťáky. Centrální banky mohou také se zlatem aktivně obchodovat tak, aby generovalo další výnosy. Banky zlaté rezervy půjčují nebo vyměňují za dolary.
Kde se zlato využívá?
Zlato se tradičně využívá ve šperkařství a jako investiční nástroj tvoří stabilní část portfolia investorů. V menší míře najde využití také v technologických procesech. V dnešní koronavirové krizi roste jeho důležitost především jako aktiva centrálních bank.
V roce 2019 se necelá polovina zlata spotřebovala na výrobu šperků, dvacet devět procent tvořilo investiční zlato, patnáct procent si uchovaly centrální banky ve svých rezervách a zbytek se využil v technologických procesech. Pro srovnání ještě v roce 2010 představovalo množství zlata drženého centrálními bankami pouhou jednu osminu jejich dnešních zlatých rezerv.
Odkud se zlato získává?
V roce 2019 se sedmdesát tři procent veškerého vyrobeného zlata získalo těžbou ve zlatých dolech, zbylých dvacet sedm procent připadlo na recyklované zlato, což není zanedbatelné procento a předpokládá se, že toto číslo bude ještě narůstat. Uvádí se, že výrobci vloží například do mobilních telefonů každý rok přes dvacet tun zlata. V nepoužívaných telefonech, které v mnohých domácnostech leží, lze tak nalézt až kilogramové zásoby tohoto cenného kovu.
Zásoby zlata jsou omezené a do hry vstupuje v mnoha zemích i aktivní politika ochrany životního prostředí, která omezuje otevírání nových dolů. Proto se zlato musí dolovat ze stále větších hloubek, což přináší vyšší nároky na technologie a náklady na těžbu rostou. „Pro svou dlouhodobou stabilitu a odolnost patří zlato bezpochyby do každého investičního portfolia jako skvělý diverzifikační nástroj. Jeho popularita stále roste, protože se mu nejvíce daří v období nestability,“ komentuje Lukáš Jankovský ze Zlaťáků.
Lidé těží zlato již šest tisíc let, svědčí o tom, jak písemné prameny, tak archeologické nálezy. Celkové množství vytěženého zlata se odhaduje na 75 000 až 117 000 tun, z čehož šedesát pět procent připadá na 20. století. V současné době se zlato kromě Antarktidy těží na všech kontinentech. Mezi největšího producenta patří Čína, jejíž těžba v roce 2019 tvořila jedenáct procent z celkové světové produkce, dále Rusko, Austrálie, Spojené státy americké a Kanada.
Foto: pixabay.com
Grafy + Zdroj: Omnimedia s.r.o.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
