Centrální bankéři reagují na koronavirovou krizi

Sedmdesát tři procent z nich tvrdí, že koronavirus ovlivní jejich krátkodobou správu aktiv, šedesát tři procent jejich ochotu podstupovat riziko, padesát osm procent pravidla pro práci s rizikem a u padesát pět procent ovlivní dlouhodobou správu aktiv.
Největší výzvou byla pro správce devizových rezerv snížená likvidita na trzích společně se snížením úrovně rezerv u jejich menších držitelů.
Výsledky průzkumu tvoří první kapitolu v knize HSBC Reserve Management Trends 2020, kterou vydávají 17. června 2020 Central Banking Publications pro HSBC. Jedná se o šestnáctý v řadě ročních průzkumů v oblasti správy devizových rezerv centrálních bank. Průzkum byl proveden mezi únorem a dubnem 2020. Průzkumu se zúčastnilo celkem sedmdesát čtyři centrálních bankéřů odpovědných za devizové rezervy ve výši 6,3 bilionu dolarů.
Vysvědčení pro euro
Centrální bankéři se ve většině shodnou, že se euru jako rezervní měně za prvních dvacet let jeho existence nedařilo. To si myslí osmdesát osm procent dotázaných. Jako hlavní důvody vidí nedostatečnou politickou koordinaci a negativní sazby.
Návrat k vyšším kladným výnosům by podle jejich názoru měl největší dopad na přitažlivost eura jako rezervní měny. Průzkum také zahrnuje názory centrálních bankéřů na výhled pro jednotlivé druhy aktiv a měny rozvíjejících se zemí.
„Průzkum odhalil, že koronavirová krize bude mít výrazný dopad na správu devizových rezerv. Poukazuje na změny ve správě aktiv spolu s přehodnocením ochoty podstupovat riziko, vytváření rizikových modelů a pro některé i s mírou přiměřenosti rezerv. Respondenti též jasně dali najevo, že záporné výnosy představují významnou překážkou pro to, aby bylo euro populárnější rezervní měnou,“ okomentoval průzkum Bernard Altschuler, ředitel oddělení centrálních bank a správců devizových rezerv pro region střední a východní Evropy v HSBC.
Foto: archiv Havas PR Prague
Zdroj: Havas PR Prague