Bisnode: Registr smluv nefunguje, firmy nedodržují zákony

Povinností zadavatelů zakázek je uzavírat smlouvy pouze s transparentními společnostmi. Většina firem registrovaných v registru smluv ale podle Bisnode nezveřejňuje své finanční výkazy, ačkoli jim to ukládá zákon. Navíc celá řada z nich vznikla těsně před získáním zakázky.
Každým rokem se v oblasti veřejných zakázek utratí více než 650 miliard korun z veřejných peněz. V internetovém registru smluv, ve kterém mají povinnost zveřejňovat smlouvy ministerstva, státní podniky či například města, bylo za dobu existence registru smluv evidováno téměř 32 tisíc firem. Za rok 2016 informační povinnost nesplnily dvě třetiny z nich. Téměř pětina dodavatelů zboží a služeb z registru smluv nesplnila informační povinnost ani jednou za poslední tři roky.
„Internetový registr smluv vznikl jako preventivní nástroj pro kontrolu hospodaření státu. Je zvláštní, když stát obchoduje s firmami, které se často záměrně vyhýbají zákonem stanovené informační povinnosti. Přitom neplnění informační povinnosti vytváří netransparentní podnikatelské prostředí, a navíc ještě vytváří prostor pro korupci,“ uvedla Petra Štěpánová z Bisnode.
Tuto závažnou situaci lze jednoduše vyřešit zavedením pravidla, díky kterému společnosti, které nesplní informační povinnost, nebudou moci získat veřejnou zakázku či dotaci. „Toto opatření uleví rejstříkovým soudům, které jsou administrativně zatížené, a hlavně bude možné včas odhalit mnohé závažné kauzy,“ doplnil Janusz Konieczny z Nadačního fondu proti korupci (NFPK).
Tolerance současného stavu je podle něj velice závažná a nepochybně má neblahý dopad na veřejné rozpočty. Lze vyjmenovat celou řadu kauz, kdy odhalení podezřelých skutečností nastalo velice pozdě a značnou část peněz se již nepodařilo zachránit. Řešení lze rovněž hledat v podstatném zvýšení vymahatelnosti práva.
Dřívější analýza NFPK ukázala na to, že rejstříkové soudy často nedostatečně využívají sankční mechanismy. Bisnode dále vypočetl, že pokud by stát začal systematicky vymáhat pokuty za neplnění informační povinnosti, mohl by získat nejméně 13,7 miliardy korun. Při důsledném postupu by to ale mohlo údajně být až 256,3 miliardy korun dodatečných příjmů do státního rozpočtu.
ČTK