NASA oznámila, že znovu spustí výběrové řízení na klíčový lunární přistávací modul pro misi Artemis III. Tento krok by měl urychlit návrat člověka na Měsíc po padesáti letech. Důvodem jsou zpoždění u hlavního dodavatele SpaceX, což otevírá dveře konkurenci, včetně firmy Blue Origin. Pro Evropu a Česko to může znamenat nové příležitosti v kosmickém průmyslu, kde již nyní přispíváme svými technologiemi.
Od Apolla k Artemis
Představte si, jak v roce 1969 Neil Armstrong vkročil na měsíční povrch – ten okamžik, který změnil náš pohled na vesmír, se stal symbolem lidského odhodlání. Program Apollo, spuštěný v šedesátých letech, přinesl nejen úspěšné přistání (např. Apollo 11), ale i 382 kilogramů lunárních vzorků, které dodnes inspirují vědce. Podle historických záznamů NASA z té doby to byl vrchol studené války, kdy USA investovaly miliardy do vesmíru, aby překonaly Sovětský svaz. Dnes, o půl století později, se vracíme k Měsíci s programem Artemis, spuštěným v roce 2017. Na rozdíl od Apolla, které bylo spíš sprintem, Artemis staví na udržitelnosti – chce vybudovat trvalou lunární základnu jako odrazový můstek pro Mars. Klíčové prvky? Raketa Space Launch System (SLS), nejvýkonnější v americké historii, a kosmická loď Orion, která dopraví astronauty k Měsíci a zpět. Evropská kosmická agentura (ESA) zde hraje roli dodavatele servisního modulu pro Orion, což ukazuje, jak se mezinárodní spolupráce stala normou oproti osamělému úsilí šedesátých let.
Zpoždění u SpaceX: Proč NASA volí konkurenci?
Problémy s vývojem rakety Starship od SpaceX v roce 2025 – od neúspěšných testovacích letů přes komplikace s motory a tepelnými štíty až po výzvy s dotankováním na orbitě – donutilo NASA k akci. Původně měl tento modul, nazývaný Human Landing System (HLS), exkluzivně zajistit přistání pro Artemis III. Teď NASA otevírá soutěž a vyzývá SpaceX i Blue Origin, aby do 29. října předložily urychlené návrhy. Cílem je přistát na Měsíci ještě v tomto prezidentském období, ideálně do ledna 2029, a vyhnout se dalším odkladům. Toto rozhodnutí posílí konkurenci, což by mělo zvýšit inovace a spolehlivost. Artemis II, první pilotovaná mise se čtyřmi astronauty (tři z NASA, jeden z Kanady), je naplánována na únor 2026 – loď Orion už se přesouvá do montážní haly na Kennedyho vesmírném středisku, kde probíhají simulace. Rozpočet programu do roku 2025 činí 7,6 miliardy USD, což je obrovská investice, která se vrací v podobě technologického pokroku. Ale pozor: kritici varují před dodatečnými náklady na financování více dodavatelů, což by mohlo program prodloužit a zdražit. Z geopolitického hlediska jde o soutěž s Čínou, která plánuje vlastní lunární misi do roku 2030.
České firmy v akci: Od detektorů k lunárním misím
Pro český kosmický sektor, který čítá přes 65 firem, to není jen vzdálená hvězda. Od května 2023 jsme signatáři Artemis Accords, což nám otevírá dveře k projektům, jako je lunární stanice Gateway. Firmy jako Advacam dodávají MiniPIX detektory pro radiační ochranu, TRL Space Systems pracuje na lunárních misích LUMI a LUGO, zatímco OHB Czechspace se zaměřuje na jaderný pohon. Dokonce i Ministerstvo dopravy spolupracuje s Axiom Space na vývoji skafandrů. Tyto příklady ukazují, jak se malý trh stává součástí globální „měsíční ekonomiky“, která by do roku 2045 mohla dosáhnout 170 miliard dolarů.
Mezi optimismem a realitou
V optimistickém scénáři SpaceX urychlí vývoj Starship a přistání proběhne mezi lety 2027–2028, což otevře cestu k trvalé lunární přítomnosti. Reálněji lze očekávat posun ke konci desetiletí, na základě současných testů SLS a Orionu. Pesimisticky? Politické změny by mohly program omezit. Pro nás je klíčové, že tato soutěž posiluje evropskou roli – a možná i české inovační zázemí.
Zdroj info: artemis.nasa.gov, ESA, md.gov.cz, Space.com, The Guardian, n-tv.de
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
