Evropa bojuje s extrémními teplotami, které decimují zemědělské výnosy a zatěžují energetické systémy. Zatímco jih kontinentu hlásí rekordní sklizně, střední Evropa včetně ČR čelí suchu a ztrátám až 40 %. Jak se s tímto novým normálem vyrovnat, když klimatické změny slibují ještě horší léta?
Evropa se potýká s další vlnou veder, která jako neúprosný žár ohrožuje nejen naše pole, ale i elektrické sítě. Teploty přesahující dlouhodobé průměry o 2–3 °C nejsou už jen výjimkou, ale stávají se smutnou realitou. Dopady na zemědělství a energetiku jsou dramatické – a co hůř, vše nasvědčuje tomu, že se situace bude jen zhoršovat.
Rekordy na jihu, sucho ve středu
Když se podíváme na evropské zemědělství, obraz je rozporuplný. Podle zprávy JRC MARS Bulletin z června 2025 vykazuje jih Evropy, zejména Španělsko a Rumunsko, rekordní sklizně. Výnosy pšenice v EU-27 a Velké Británii dosahují 6,05 tuny na hektar, což je o 9 % více než loni. Příznivé podmínky a adaptace na teplo zde zjevně fungují. Ale stačí se posunout o pár stovek kilometrů na severozápad a situace se mění. Střední Evropa, včetně ČR, Belgie, střední Francie nebo východu Německa, trpí suchem. Výnosy kukuřice a dalších plodin klesají, v ČR podle ČHMÚ a platformy InterSucho až o 10–40 % podle lokality. Západní Čechy jsou na tom nejhůř – pole vysychají a zemědělci počítají ztráty.
Pamatujete na léta, kdy jsme sucho považovali za výjimku? Například rok 2003, kdy Evropa zažila pokles úrody obilovin o 10 %, nebo rok 2018, kdy sucho zpustošilo lesy i pole? Dnes už je jasné, že extrémní vedra nejsou anomálií, ale trendem.
Proč se to děje?
Příčiny jsou jasné – globální klimatické změny zvyšují frekvenci a intenzitu vln veder. Změny v atmosférické cirkulaci a nedostatek vodních zdrojů situaci jen zhoršují. V ČR to znamená nejen ekonomické ztráty pro zemědělce, ale i vyšší náklady na zavlažování a potenciální pokles konkurenceschopnosti na evropském trhu. Energetický sektor zatím drží, ale zvýšené požadavky na chlazení a riziko cenové volatility na trhu s energií jsou varovným signálem.
A co na to odborníci? Zemědělci a analytici volají po systémové podpoře adaptace – ať už jde o pěstování odolnějších plodin, nebo lepší hospodaření s vodou. Na druhou stranu, někteří poukazují na to, že severnější regiony by mohly krátkodobě těžit z posunu klimatických pásem. Ale ruku na srdce – jsme na takové změny připraveni? Střední Evropa, včetně nás, zatím za jihem v přípravě na sucho zaostává.
Výhled není růžový
Podle prognóz organizací jako WMO, Copernicus C3S nebo IEA nás čekají ještě náročnější roky. V horizontu 2025–2030 se očekávají častější a intenzivnější vlny veder, které mohou přinést poklesy výnosů o desítky procent a rostoucí ekonomické škody. Energetická poptávka poroste, zatímco infrastruktura bude muset čelit extrémům. Bez modernizace sítí, investic do flexibilních zdrojů jako akumulace energie nebo přechodu na odolnější plodiny budou dopady vážné.
Čas na změnu
Vlny veder nám připomínají, že klimatické změny nejsou jen teorií, ale realitou, která ovlivňuje naše životy už teď. Ať už jde o pole, která vysychají, nebo elektrické sítě, které se potýkají s rostoucí zátěží. Adaptace v zemědělství a modernizace energetiky nejsou luxusem, ale nutností. Pokud chceme zajistit potravinovou bezpečnost a stabilní dodávky energie, musíme se připravit na to, že léta jako letošní budou přicházet čím dál častěji.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: ec.europa, wmo.itn, iea.org