Moskva nečekala, že to Trump myslí vážně. Když 22. října 2025 uvalil sankce na ruské ropné giganty Rosněfť a Lukoil, Kreml se ocitl v nezáviděníhodné situaci. Sankce zasáhly srdce ruského exportního modelu a Moskva se musí vypořádat s novou realitou, která může znamenat konec éry levné ruské ropy pro Asii.
První reakce: To nás nebolí
„Nečelíme žádným zvláštním potížím,“ zněla první oficiální reakce z Kremlu. Klasické popírání reality. Sankce však mířily na dva kolosy, které zajišťují přibližně polovinu ruského exportu ropy. Spojené státy zmrazily všechna americká aktiva obou společností a zakázaly jakýkoli obchodní kontakt s nimi americkým občanům a firmám. Trh reagoval okamžitě – ceny ropy Brent vzrostly o 5 procent a přiblížily se k 66 dolarům za barel. Jde o nejvýraznější týdenní nárůst od června. Jinými slovy: svět pochopil, že tentokrát to myslí Trump vážně.
Když se popírání mění v hněv
Netrvalo dlouho a z Moskvy se ozval ostřejší tón. „USA jsou naším protivníkem a jejich upovídaný ‚mírový zprostředkovatel‘ nyní vstoupil do války proti Rusku,“ zaznělo z ruských médií. Sankce označili za „nepřátelský čin“, který může způsobit „určité ztráty“ – což je v diplomatickém žargonu přiznání, že problém existuje.
Ruští analytici mezitím začali počítat. Čínské a indické společnosti pozastavily nákupy. Více než 80 procent ruského námořního exportu ropy směřovalo do Asie – a právě tento životně důležitý kanál se začal ucpávat.
Fáze smlouvání: Hledání východisek
Podle analytiků budou ruské společnosti nuceny využívat delší řetězce zprostředkovatelů, což znamená vyšší náklady a logistické komplikace. Prezidentský dekret č. 79 už zavedl povinný prodej devizových příjmů pro exportéry – to je snaha udržet rubl nad vodou. Problém je, že Rusko čelí vysoké inflaci, strukturálním problémům a izolaci od globálních trhů. Centrální banka drží úrokové sazby vysoko, hospodářský růst se zpomaluje. A teď přichází další rána – sankce, které někteří experti označují za „nejvážnější od zavedení cenového stropu“ a které mohou „zničit Rusko jako petrostát“.
Co z toho plyne?
Trumpovy sankce nejsou první – cesta k nim začala už dávno, s Magnitského zákonem z roku 2012 a Jackson-Vanikovým dodatkem z roku 1974. Ale současná eskalace má jinou kvalitu. Mířit na Rosněfť a Lukoil znamená zasáhnout srdce ruského exportního modelu.
Administrativa to odůvodnila jako reakci na „Putinovo odmítnutí ukončit tuto nesmyslnou válku“ s cílem omezit financování „kremelské válečné mašinérie“. Rusko zatím reaguje především oficiálními prohlášeními, ale za kulisami hledá nová odbytiště a způsoby, jak obejít omezení.
Ironie celé situace? Zatímco Rusko se potýká s tím, jak prodat svou ropu, Česká republika už dosáhla energetické nezávislosti na ruských fosilních palivech. Možná právě v tom spočívá nejlepší odpověď na otázku, kdo z této partie vyjde lépe.
Zdroj info: kyivindependent.com, politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
