Slovenský parlament schválil zrušení Úřadu na ochranu oznamovatelů přesně v den, kdy svět slaví Mezinárodní den boje proti korupci. Ironie? Spíš jasný vzkaz. Vláda Roberta Fica prosadila změnu rychlým legislativním postupem navzdory výhradám Evropské komise i domácích kritiků. Místo dosavadního nezávislého úřadu vznikne nová instituce s vedením jmenovaným vládou.
Rychlý konec nezávislosti
Úřad na ochranu oznamovatelů fungoval od září 2021 v souladu s evropskou směrnicí o ochraně oznamovatelů. Za necelé čtyři roky si vybudoval reputaci – a také si vysloužil nepřátele. Zejména když udělil pokutu ministerstvu vnitra za pozastavení elitních policistů mimo službu, kteří byli pod ochranou úřadu a zároveň vyšetřovali korupci ve vysokých patrech slovenské politiky.
Od ledna 2026 ho nahradí Úřad na ochranu obětí trestných činů a oznamovatelů protispolečenské činnosti. Název je delší, kompetence širší, ale nezávislost? Ta bude v rukou vlády, která si bude jmenovat vedení.
Hlasování v 150členném parlamentu dopadlo 78 hlasy pro. Evropská komise už v listopadu upozornila, že „několik prvků tohoto zákona vyvolává vážné obavy ve vztahu k právu EU“. Poslanci to nevyslyšeli.
Pomsta, nebo systémové řešení?
Opozice i nevládní organizace vidí v celé věci politickou odvetu. Ministerstvo vnitra dostalo od úřadu pokutu právě za to, že postavilo mimo službu policisty chráněné jako oznamovatele – a ti přitom vedli citlivá vyšetřování korupce mezi vysokými úředníky. Ministr Matúš Šutaj Eštok ovšem tvrdí, že jde o „systémové řešení dlouhodobých problémů“, nikoli osobní vendetu.
Kontext ale mluví jinak. Od návratu Roberta Fica k moci v roce 2023 postupně mizí instituce, které měly dohlížet na korupci a organizovaný zločin. Zrušen byl Úřad speciálního prokurátora, který se zabýval korupčními kauzami na vysoké úrovni. Rozpuštěna byla elitní policejní jednotka NAKA zaměřená na organizovaný zločin. A teď přichází na řadu úřad pro oznamovatele.
Co to znamená pro oznamovatele?
Samotný zrušený úřad vyjádřil lítost, že poslanci ignorovali „varování desítek expertů a mezinárodních organizací včetně Evropské komise“. Podle jeho vyjádření „úroveň ochrany i důvěra veřejnosti v systém ochrany oznamovatelů, který jsme v posledních letech pečlivě budovali, bude tímto zákonem výrazně oslabena“.
Vláda tvrdí opak – že se na úrovni ochrany nic nemění, pouze se mění struktura a přidávají kompetence. Problém je, že když si vedení instituce jmenuje vláda, těžko může tato instituce efektivně chránit lidi, kteří upozorňují právě na vládní korupci.
Evropská komise avizovala analýzu přijatého zákona. Slovensko může čelit sankcím, pokud se ukáže, že nová legislativa odporuje evropské směrnici o ochraně oznamovatelů. Poslední slovo má prezident Peter Pellegrini, který naznačil, že by mohl zákon vetovat.
Slovensko si dělá pořádek po svém. Jenže v Evropské unii, kde má být ochrana oznamovatelů standardem, to nemusí projít bez následků. Kdo na Slovensku upozorní na korupci, bude mít od ledna ochranu od lidí jmenovaných těmi, na které možná upozorňuje. Zní to jako dobrý plán?
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
