Výbuchy a požáry v maďarské rafinerii Százhalombatta a rumunské Petrotel v Ploješti, obě s vazbami na ruskou ropu, otřásly regionální energetickou bezpečností. Tyto incidenty z 20. a 21. října 2025 vyvolávají otázky o bezpečnosti infrastruktury i geopolitickém napětí.
Co se vlastně stalo?
Představte si obří továrnu, kde se surová ropa mění v benzín pro naše auta – to je v jádru ropná rafinerie. V noci z 20. na 21. října 2025 vypukl v maďarské rafinerii Százhalombatta, provozované MOL Group, požár v destilační jednotce AV3. Tato jednotka tvoří přibližně 40 procent celkové kapacity rafinerie, která zpracovává 165 000 barelů ropy denně, tedy zhruba 8,1 milionu tun ročně. Podle oficiálního prohlášení MOL byl požár rychle lokalizován a uhašen, bez zraněných a bez úniku nebezpečných látek do okolí. Příčina? Vyšetřování stále probíhá, ale maďarská vláda i společnost MOL vylučují cizí zavinění.
O den dříve, 20. října, otřásl výbuch rumunskou rafinerií Petrotel v Ploješti, vlastněnou ruskou firmou Lukoil. Incident se stal v průmyslové kanalizaci, pravděpodobně kvůli nahromadění plynů během plánované generální opravy, která rafinerii vyřadila z provozu od 17. října až do 30. listopadu. Kapacita tohoto zařízení dosahuje 2,4 až 2,5 milionu tun ropy ročně. Naštěstí byl zraněn pouze jeden pracovník, ale rumunské úřady nevylučují možnost sabotáže. V době výbuchu byla rafinerie mimo provoz, což zmírnilo potenciální škody.
Tyto události nejsou jen technické nehody. Oba objekty mají dlouhodobé vazby na ruskou ropu: Százhalombatta je napájena ropovodem Družba, který činí Maďarsko závislým na ruské ropě až z 86 procent. Rumunská Petrotel sice od prosince 2022 zpracovává neruskou ropu dováženou přes přístav v Konstanci, ale její vlastník je ruský Lukoil.
Geopolitický kontext a naše bezpečnost
Ropovod Družba, postavený v 60. letech jako symbol socialistické spolupráce, se v posledních letech stal achillovou patou Evropy. Rafinerie Százhalombatta, spuštěná v roce 1965, je srdcem maďarského energetického systému a zásobuje Maďarsko i okolní země. Petrotel, založený už v roce 1904 a privatizovaný Lukoilem v 90. letech, ukazuje, jak se východoevropská ekonomika proplétá s ruskými zájmy.
Pro Česko je situace méně dramatická. Naše rafinerie Orlen Unipetrol v Litvínově a v Kralupech spolu s dovozem z Německa, Rakouska a Polska nás chrání před přímými šoky. Od roku 2025 jsme napojeni na ropovod TAL, nezávislý na Rusku, takže žádné zásadní ohrožení dodávek se nekoná. Přesto tyto výbuchy připomínají nutnost diverzifikace zdrojů – strategii, která snižuje riziko závislosti na jednom dodavateli, jako je Rusko. Maďarsko odmítá spekulace o sabotáži, Rumunsko zdůrazňuje technické příčiny, zatímco EU vyzývá k posílení ochrany infrastruktury. Ruská média to označují za provokaci Západu, Ukrajina mlčí.
Dopady a pohled do budoucnosti
Krátkodobě škody v Százhalombattě neohrožují dodávky pohonných hmot v regionu, ale co dlouhodobý výhled? MOL plánuje do roku 2026 snížit závislost na ruské ropě s podporou EU, což by mohlo zmírnit rizika. V Rumunsku se Petrotel vrátí do provozu do konce listopadu. Optimisticky lze očekávat rychlé obnovení a pokračování diverzifikace, pesimisticky pak dlouhodobou nestabilitu zesílenou geopolitickým tlakem z Ruska a Ukrajiny.
Zdroj info: Kyiv Independent, molgroup.info, Eurostat
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
