Brusel diskutuje o posílení evropské obrany, Varšava mezitím podepsala smlouvu za 3,3 miliardy eur. Polsko si buduje továrnu na přesně naváděné rakety – a nebude to jen montovna. Jde o další krok v programu HOMAR-K, který má z Polska udělat jednu z největších raketových mocností v Evropě. Zatímco jiní hledají konsenzus, Poláci už objednávají stroje.
Když se Varšava spojí se Soulem
Smlouva má jasný cíl: postavit v Polsku továrnu na rakety CGR-080 kalibru 239 milimetrů s dosahem 80 kilometrů. Výrobu zajistí konsorcium vedené polsko-korejským joint venture Hanwha WB Advanced System a jihokorejskou společností Hanwha Aerospace. Sériová produkce má začít v roce 2027, plný provoz nového závodu pak v roce 2030.
Tato smlouva za 14 miliard zlotých je už třetí v řadě. První kontrakt z listopadu 2022 pokrýval dodávku 218 korejských odpalovacích modulů K239 Chunmoo, které se montují na polské podvozky Jelcz. Součástí byly i rakety – včetně těžších 607milimetrových s dosahem 290 kilometrů – plus logistika a výcvik. Druhá smlouva z dubna 2024 přidala dalších 72 odpalovacích modulů a další munici. Polsko nestaví vzdušné zámky, staví funkční armádu.
Proč zrovna Korea?
Varšava si pro svou raketovou revoluci nevybrala tradiční západní partnery, ale Jižní Koreu. Korejský obranný průmysl nabízí kombinaci, která se v Evropě těžko hledá: moderní technologie, konkurenceschopné ceny a ochotu sdílet know-how. Americké nebo německé systémy jsou často dražší a méně flexibilní v transferu technologií. Soul naopak vidí v Polsku bránu na evropský trh – a je ochotný za ni zaplatit sdílením výrobních kapacit.
Pro Varšavu je to win-win. Získává nejen moderní zbraňové systémy, ale i kapacitu je vyrábět doma. Nová továrna vytvoří stovky pracovních míst v oblasti přesného strojírenství a elektroniky. Polští inženýři se naučí pracovat s technologiemi, které dosud ovládala jen hrstka zemí. A hlavně: Polsko nebude závislé na dodávkách zvenčí. Dodávky prvních systémů HOMAR-K začaly už v roce 2023, první kusy byly zařazeny k 1. mazurské dělostřelecké brigádě v srpnu 2024.
Skoro pět procent a žádné řeči
Polsko vyčlenilo na obranu v roce 2026 rovných 4,8 procenta HDP. To z něj dělá největšího obranného investora v NATO vzhledem k velikosti ekonomiky. Oproti loňsku jde o další nárůst – a trend je jasný. Varšava nečeká, až se situace uklidní. Počítá s tím, že bezpečnostní prostředí v Evropě se bude dál komplikovat.
Jiné evropské země stále hledají, kolik investovat a do čeho. Polsko už má jasno. Raketomety, tanky, stíhačky – nákupní seznam je dlouhý a realizace rychlá. HOMAR-K je jen jedním z mnoha programů, které mají polskou armádu posunout mezi nejtěžší váhy kontinentu. A funguje to: Polsko se stává nejen zásadní vojenskou, ale i politickou a průmyslovou silou ve střední Evropě.
Co to znamená pro Evropu?
Díky výrobě raket na vlastním území může Varšava časem zásobovat i další spojence. Jihokorejský obranný průmysl zase získává pevnou pozici v Evropě, což mění tradiční mapu dodavatelů. Americká a německá dominance dostává konkurenci – a to nejen cenovou.
Pro zbytek NATO to může být inspirace i výzva. Polsko ukazuje, že rychlá modernizace armády není science fiction, ale otázka politické vůle a strategického myšlení. A také toho, s kým se rozhodnete spolupracovat. Varšava vsadila na partnera, který nabídl nejen zbraně, ale i technologie a výrobní kapacity.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
