Aktuálně:

Německo dostalo zelenou proinvestovat miliardy EUR

25.07.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Německo dostalo zelenou proinvestovat miliardy EUR

Evropská unie v létě 2025 schválila ambiciózní německý výdajový plán, který počítá s investicemi přesahujícími stovky miliard eur do infrastruktury a obrany. Je to odpověď na geopolitické výzvy i dlouhodobé nedostatky v modernizaci.

Německo na rozcestí

Když se podíváme na Evropu dnes, vidíme kontinent pod tlakem. Geopolitická situace, poznamenaná pokračujícím konfliktem na Ukrajině, nutí státy přehodnotit priority. Německo, dlouho považované za baštu fiskální disciplíny, se rozhodlo změnit kurz. V létě 2025 získalo od Evropské unie souhlas s víceletým fiskálním a strukturálním plánem, který je doslova finančním kolosem. Podle dat zveřejněných na Politico.eu jde o investice, které mají v letech 2025–2029 posílit infrastrukturu, obranu a bezpečnost. Ale není to jen o číslech – je to o směřování celé Evropy. Jak jsme na tom v porovnání s minulostí, kdy Německo prosazovalo přísnou dluhovou brzdu?

Investice jako motor růstu?

Pojďme k číslům, která mluví za vše. Německo plánuje vynaložit na infrastrukturu zhruba 166 miliard eur, přičemž největší část – 107 miliard – půjde na železnice, 52 miliard na silnice a 8 miliard na vodní cesty, jak uvádí data z Politico.eu. K tomu připočtěte rekordní výdaje na obranu: v roce 2025 přes 86 miliard eur, s cílem dosáhnout do roku 2029 až 3,5 % HDP, tedy 153 miliard eur ročně. Celkově má jít na obranu během pěti let neuvěřitelných 649 miliard eur, včetně nákupu moderních tanků Leopard 2 A8 či systémů protivzdušné obrany Patriot PAC-3. A nezapomínejme na roční pomoc Ukrajině ve výši 9 miliard eur.

Tyto částky jsou financovány nejen z běžného rozpočtu, ale i ze zvláštního fondu pro infrastrukturu a klimatickou neutralitu ve výši 500 miliard eur, schváleného ústavní reformou v březnu 2025. Německo tak otevírá svou peněženku dokořán, což je pro zemi, která byla vždy synonymem pro fiskální opatrnost, velký krok. Ale může si to dovolit?

Dluhová brzda na odpočinku

Historicky bylo Německo synonymem pro fiskální opatrnost. Pamatujete na časy po finanční krizi v roce 2008, kdy Berlín tlačil na ostatní země EU, aby šetřily? Dnes je vše jinak. Díky flexibilnějším pravidlům Paktu stability a růstu si Německo může dovolit čisté zadlužení 81,8 miliardy eur jen v roce 2025. A to je jen začátek. Zvláštní fond umožňuje půjčky až do 500 miliard eur mimo tradiční dluhovou brzdu. Není to trochu jako jízda na dluhové horské dráze? Někteří ekonomové varují, že taková strategie může vést k problémům s udržitelností rozpočtu, zatímco jiní v tom vidí šanci na ekonomický růst a modernizaci.

Evropské reakce: Nadšení i obavy

Východní členové NATO, jako Polsko či pobaltské státy, plán vítají – vidí v něm posílení bezpečnosti proti ruské hrozbě. Francie zase zdůrazňuje potřebu strategické autonomie Evropy. Na druhé straně stojí země jako Nizozemsko, které kroutí hlavou nad rostoucím zadlužením a volnou interpretací fiskálních pravidel. A co my v Česku? Německé investice mohou být pro naše exportéry a průmysl požehnáním – vždyť jsme s německou ekonomikou propojeni jako nikdo jiný. Ale pokud se fiskální pravidla EU začnou lámat, může to znamenat tlak i na náš rozpočet.

Německý plán může přinést Česku ekonomické příležitosti – modernizace infrastruktury a růst německé ekonomiky by mohly zvýšit poptávku po českých výrobcích a službách. Zároveň posílení bezpečnosti v regionu je dobrou zprávou pro stabilitu, což ocení nejen investoři, ale i běžní občané.

Německý výdajový plán, schválený EU v roce 2025, je odvážným krokem. Na jednu stranu odpovídá na akutní potřeby – bezpečnost, modernizaci, geopolitické výzvy. Na druhou stranu otevírá debatu o tom, kam až může fiskální flexibilita zajít. Do roku 2029, kdy Německo plánuje dosáhnout 3,5 % HDP na obranu, se může evropská scéna změnit. Bude to znamenat tlak na ostatní země, včetně nás, aby zvýšily výdaje? Nebo se vrátíme k přísnější konsolidaci? Je to investice do budoucnosti, nebo riskantní hra s dluhem?

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický

Zdroj info: Politico.eu: Článek o schválení německého fiskálního plánu EU, červenec 2025, Oficiální data německých ministerstev obrany a financí: Plánované výdaje na obranu a infrastrukturu 2025–2029, Defensenews.com: Podrobnosti o rozpočtu na obranu a nákupech vojenského vybavení, červenec 2025


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Budanov místo Jermaka: Zelenskyj vsadil na špiona

04.01.2026, Autor: Marek Hájek

Zelenskyj udělal tah, který málokdo čekal. V pátek jmenoval šéfa vojenské rozvědky Kyryla Budanova novým vedoucím prezidentské kanceláře. Andrij Jermak, dosavadní šéf a druhý nejmocnější muž Ukrajiny, musel odejít kvůli korupčnímu skandálu. A místo dalšího politika usedl do křesla špion.

Itálie opět odkládá cukrovou daň. Evropa se přetahuje mezi zdravím a lobbisty

03.01.2026, Autor: Josef Neštický

Italská vláda znovu prokázala mistrovství v umění odkládat nepříjemné. Daň na slazené nápoje, která měla vstoupit v platnost už v roce 2020, se nyní posouvá na leden 2027. Přinejmenším na papíře. Debata o zdanění cukru přitom sílí po celé Evropě – a je vidět, jak těžké je prosadit cokoliv, co jde proti zájmům potravinářských gigantů.

Když zdraví potká byznys: Jak Brusel rozdal dárky farmaceutům i potravinářům

03.01.2026, Autor: Josef Neštický

Evropa stárne, chronické nemoci přibývají a zdravotní systémy skřípou. Brusel proto na konci roku 2025 vytáhl z klobouku balík zdravotnických politik, které mají situaci zlepšit. Jenže když se podíváme pod pokličku, zjistíme, že největší dárky pod stromečkem našel průmysl – farmaceutické firmy, potravinářské giganty a výrobci nápojů. Zatímco veřejné zdravotní pojišťovny a spotřebitelské organizace odešly s prázdnou.

Mírový plán pro Ukrajinu: Zelenskyj sází na diplomacii, zatímco armáda stále bojuje

02.01.2026, Autor: red

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil hned dva evropské summity v nadcházejících dnech. V sobotu se na Ukrajině sejdou poradci pro národní bezpečnost ze spojeneckých zemí, 6. ledna pak Emmanuel Macron svolá další schůzku evropských lídrů do Francie. Diplomatická ofenzíva sice nabírá obrátky, ale tanky zatím nikdo nezastavil.

Evropa chystá vojáky na Ukrajinu. Plán je hotový, chybí jen mír

02.01.2026, Autor: Josef Neštický

Francie a Británie mají připravený scénář na vyslání až 15 000 vojáků, kteří by po skončení války dohlíželi na příměří. Evropa se chystá převzít roli garanta bezpečnosti – otázkou zůstává, zda bude mít co garantovat.

Lotyšsko dokončilo plot na ruské hranici. Je to bezpečnost, nebo symbol strachu?

02.01.2026, Autor: Marek Hájek

Lotyšsko uzavřelo poslední úsek 280 kilometrů dlouhého plotu na hranici s Ruskem. Ostnatý drát, hlídkové cesty, kamery a senzory – to vše má chránit východní hranici Evropské unie a NATO. Ministr vnitra Rihards Kozlovski mluví o „významném příspěvku k bezpečnosti lotyšského obyvatelstva". Ale stačí plot na to, aby se lidé cítili v bezpečí?

Lavrov a rétorika síly: Když se strategická iniciativa stává diplomatickým nástrojem

01.01.2026, Autor: red

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si v pondělním rozhovoru pro státní agenturu RIA Novosti nenechal ujít příležitost připomenout Západu, že Moskva drží na Ukrajině strategickou iniciativu. „Naše principiální stanovisko zůstává neměnné. Strategická iniciativa spočívá výhradně na ruské armádě a Západ to chápe," prohlásil šéf ruské diplomacie.

Polsko staví továrnu na rakety s Jihokorejci. Evropa dostává nového hráče

01.01.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel diskutuje o posílení evropské obrany, Varšava mezitím podepsala smlouvu za 3,3 miliardy eur. Polsko si buduje továrnu na přesně naváděné rakety – a nebude to jen montovna. Jde o další krok v programu HOMAR-K, který má z Polska udělat jednu z největších raketových mocností v Evropě. Zatímco jiní hledají konsenzus, Poláci už objednávají stroje.

Když se hackuje obloha. Evropa konečně bere satelity vážně

01.01.2026, Autor: Marek Hájek

Satelity už dávno nejsou jen technickou hříčkou pro meteorology a milovníky GPS navigace. Staly se terčem – a Evropa si to konečně začíná uvědomovat. V mrazivé arktické pustině u grónského Kangerlussuaqu roste pozemní stanice litevské firmy Astrolight, která má pomocí laserových paprsků stahovat data ze satelitů rychle a bezpečně. Projekt podporuje Evropská kosmická agentura a je jen jedním z mnoha signálů, že se Evropa konečně probouzí do reality, kde je vesmír bojištěm.