Po letech stagnace a poklesu se německá ekonomika v prvním čtvrtletí 2025 konečně nadýchla – HDP vzrostl o 0,4 %. Je to ale skutečný obrat, nebo jen krátkodobý záblesk naděje? Pojďme se podívat, co za tímto oživením stojí, jaké výzvy zůstávají a proč by nás v Česku měl tento vývoj zajímat víc, než si možná myslíme.
Německo, dlouho považované za motor evropské ekonomiky, má za sebou těžké roky. Od pandemie přes energetickou krizi až po globální obchodní nejistoty – tahle země si vyzkoušela, co znamená skutečný hospodářský útlum. Jak ukazují data, v letech 2023 a 2024 HDP reálně klesl o 0,3 % a 0,2 %. Pokud by letos pokles pokračoval, mluvili bychom o nejdelším útlumu v poválečné historii země. Jenže první čtvrtletí 2025 přineslo změnu: růst o 0,4 % mezikvartálně. Není to žádný zázrak, ale přinejmenším signál, že dno už možná máme za sebou.
Co za tím stojí? Německá vláda se rozhodla nečekat na zázraky a pustila se do masivních investic. Fond na infrastrukturu ve výši 500 miliard eur, podpora obrany na úrovni 3,5 % HDP nebo finanční injekce 4 miliard eur pro nemocnice – to jsou jen některé z kroků, které mají ekonomiku nakopnout. K tomu se přidává i stabilizace inflace, která v květnu 2025 klesla na 2,1 %, a rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) snížit úrokové sazby o 0,25 %. V absolutních číslech to možná nevypadá jako velká změna, ale pro firmy i domácnosti je to signál, že horší časy snad končí.
Nezaměstnanost a exportní výzvy
Přesto bychom měli zůstat opatrní. Růst o 0,4 % je sice pěkný, ale prognózy na celý rok 2025 nejsou příliš optimistické. Německá vláda očekává nulový růst, zatímco instituty jako Ifo a IfW mluví o mírném růstu mezi 0,1 a 0,3 %. Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) dokonce varuje před možným poklesem o 0,3 %. Jinými slovy, oživení je křehké jako jarní led.
A pak je tu trh práce. Míra nezaměstnanosti v květnu 2025 vzrostla na 6,3 % oproti 6,0 % v roce 2024. Jen za květen přibylo 34 tisíc nezaměstnaných a institut IW odhaduje, že v srpnu by jejich počet mohl přesáhnout 3 miliony. Nejvíce to dopadá na mladé – ve věkové skupině 15–25 let nezaměstnanost za poslední dva roky vzrostla o 22 %. Když k tomu přidáme fakt, že více než třetina německých firem plánuje další propouštění, je jasné, že sociální dopady krize jen tak nezmizí.
Další výzvou je export, který tvoří zhruba 40 % německého HDP. Německo je třetím největším exportérem na světě, ale protekcionistická politika USA a vysoké energetické náklady ho brzdí. V roce 2024 dosáhl export hodnoty 1,548 bilionu eur, ale některé prognózy na rok 2025 varují před poklesem o 2,2–2,5 %. Jak trefně poznamenal ministr hospodářství Robert Habeck, zahraniční tlaky, zejména americká cla, jsou pro německý průmysl jako břemeno, které se nedá jednoduše shodit.
Česká závislost na německém motoru
A teď se dostáváme k otázce, která se nás týká přímo: Jak to všechno dopadá na Česko? Německo je naším klíčovým obchodním partnerem – skoro třetina našeho exportu míří právě tam. Když se německá ekonomika potácí, cítíme to i my. Zejména automobilový průmysl, který je pro obě země klíčový, trpí útlumem poptávky. České firmy, které dodávají díly pro německé výrobce, se tak ocitají pod tlakem. A to je jen špička ledovce.
Oproti loňsku, kdy jsme ještě doufali v rychlé oživení německé poptávky, je dnes jasné, že musíme jednat. Diverzifikace exportních trhů a posun k výrobě s vyšší přidanou hodnotou nejsou jen módní hesla, ale nutnost. Pokud se Německo nedostane z křehkého stavu, může to pro nás znamenat další zpomalení růstu. A to si v době, kdy čelíme vlastním výzvám, opravdu nemůžeme dovolit.
Kancléř Friedrich Merz a jeho vláda přicházejí s ambiciózním plánem – masivní investice, daňové úlevy a snížení byrokracie. Zní to jako recept na úspěch, ale otázkou zůstává, jestli to bude stačit. Na základě trendů, které vidíme, lze odhadovat, že bez zvládnutí energetické krize a strukturálních problémů, jako je stárnutí populace nebo pomalá digitalizace, se Německo může dostat do stavu chronické stagnace. Na druhou stranu, pokud se podaří posílit export a stabilizovat globální obchod, mohl by rok 2026 přinést silnější oživení.
Česko potřebuje sledovat vývoj za západní hranicí s otevřenýma očima. Německá ekonomika je pro Česko klíčovým obchodním partnerem, jehož stabilita přímo ovlivňuje naši ekonomickou situaci. Ale možná je čas začít pádlovat i vlastní silou – hledat nové trhy, inovovat a přestat se spoléhat na to, že soused všechno vyřeší za nás.
Německá ekonomika v roce 2025 konečně vykazuje známky života, ale radovat se je předčasné. Růst o 0,4 % je slibný, ale nezaměstnanost, exportní nejistoty a strukturální problémy zůstávají jako temné mraky na obzoru. Pro nás v Česku je to varování i příležitost. Pokud chceme minimalizovat dopady německých potíží, musíme jednat teď.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba