Aktuálně:

Merz chce z roku 2026 udělat „okamžik nových začátků“. Ale stačí chtít?

02.01.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Merz chce z roku 2026 udělat „okamžik nových začátků“. Ale stačí chtít?

Friedrich Merz si pro svůj první novoroční projev jako kancléř vybral ambiciózní tón. Rok 2026 má být „okamžikem probuzení“, rokem, kdy Německo a Evropa znovu naváží na „desetiletí míru, svobody a prosperity“. Jenže velká slova jsou jedno, činy druhé. 

Reforma jako nutnost, ne volba

Merz v projevu nešetřil dramatickými obrazy. Německo je denně terčem kyberútoků, sabotáží a špionáže. Rusko pokračuje v agresi proti Ukrajině s nezmenšenou intenzitou, zatímco tradiční spojenec – Spojené státy – už není tou samozřejmou bezpečnostní zárukou jako dřív. „Pro nás Evropany to znamená: musíme své zájmy mnohem silněji hájit vlastními silami,“ zdůraznil kancléř.

Merzova vláda skutečně podniká kroky, které nejsou jen kosmetické. Výdaje na obranu mají do roku 2029 vzrůst na 3,5 % HDP – číslo, které by ještě před pár lety znělo jako science fiction. Rozpočet na rok 2026 počítá s podporou pro Ukrajinu ve výši 11,5 miliardy eur.

Obranná politika je ale jen jeden pilíř. Merz mluví o „zásadních reformách“ sociálních systémů, které musí přijít právě v roce 2026. Stárnoucí společnost, odchod silných ročníků do důchodu, rostoucí náklady na zdravotní a pečovatelské pojištění – to vše vytváří tlak, který se nedá ignorovat. Vláda plánuje důchodovou reformu po roce 2031, přičemž zákonné pojištění má zůstat základním pilířem, ale detaily o konkrétních krocích zatím chybí.

Ekonomika potřebuje víc než daňové úlevy

Hospodářský růst Německa v roce 2025 dosáhl pouhých 0,8 %. Merzova „Agenda 2030″ si klade za cíl dosáhnout alespoň dvouprocentního ročního růstu. K tomu má pomoci speciální fond ve výši 500 miliard eur na modernizaci infrastruktury a ochranu klimatu, rozsáhlé daňové úlevy pro podniky a historické snížení sazby daně z příjmu právnických osob.

Vláda už podnikla kroky ke snížení byrokracie a nákladů na energie. Kritici – včetně části mladých poslanců z vlastní Unie – ale upozorňují na problém: nejde o to, kam Merz míří, ale jak pomalu tam jde. Kroky jsou správné, ale příliš opatrné.

Co to znamená pro Česko?

Politické směřování Německa pod Merzem má přímý dopad na Českou republiku. Zpřísnění hraničních kontrol už teď komplikuje plynulost dopravy mezi oběma zeměmi. Na druhou stranu, česká vláda oceňuje pragmatickou spolupráci – Merz například označil českou muniční iniciativu za „příkladnou“.

Pokud Německo skutečně posílí svou obranyschopnost a ekonomickou konkurenceschopnost, může to celému regionu prospět. Pokud ale reformy uváznou v politických sporech a kompromisech, dopad pocítíme i my.

Velká slova, velké výzvy

Merz ve svém projevu apeloval na optimismus a sebevědomí. Rok 2026 ukáže, jestli za jeho slovy stojí skutečná politická vůle, nebo jen dobře napsaný speech. Přinejmenším jedno je jisté: Německo stojí před zásadními rozhodnutími. A my budeme pozorně sledovat, jestli se „okamžik probuzení“ skutečně dostaví – nebo jestli zůstane jen u rétorických cvičení.

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Budanov místo Jermaka: Zelenskyj vsadil na špiona

04.01.2026, Autor: Marek Hájek

Zelenskyj udělal tah, který málokdo čekal. V pátek jmenoval šéfa vojenské rozvědky Kyryla Budanova novým vedoucím prezidentské kanceláře. Andrij Jermak, dosavadní šéf a druhý nejmocnější muž Ukrajiny, musel odejít kvůli korupčnímu skandálu. A místo dalšího politika usedl do křesla špion.

Itálie opět odkládá cukrovou daň. Evropa se přetahuje mezi zdravím a lobbisty

03.01.2026, Autor: Josef Neštický

Italská vláda znovu prokázala mistrovství v umění odkládat nepříjemné. Daň na slazené nápoje, která měla vstoupit v platnost už v roce 2020, se nyní posouvá na leden 2027. Přinejmenším na papíře. Debata o zdanění cukru přitom sílí po celé Evropě – a je vidět, jak těžké je prosadit cokoliv, co jde proti zájmům potravinářských gigantů.

Když zdraví potká byznys: Jak Brusel rozdal dárky farmaceutům i potravinářům

03.01.2026, Autor: Josef Neštický

Evropa stárne, chronické nemoci přibývají a zdravotní systémy skřípou. Brusel proto na konci roku 2025 vytáhl z klobouku balík zdravotnických politik, které mají situaci zlepšit. Jenže když se podíváme pod pokličku, zjistíme, že největší dárky pod stromečkem našel průmysl – farmaceutické firmy, potravinářské giganty a výrobci nápojů. Zatímco veřejné zdravotní pojišťovny a spotřebitelské organizace odešly s prázdnou.

Mírový plán pro Ukrajinu: Zelenskyj sází na diplomacii, zatímco armáda stále bojuje

02.01.2026, Autor: red

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil hned dva evropské summity v nadcházejících dnech. V sobotu se na Ukrajině sejdou poradci pro národní bezpečnost ze spojeneckých zemí, 6. ledna pak Emmanuel Macron svolá další schůzku evropských lídrů do Francie. Diplomatická ofenzíva sice nabírá obrátky, ale tanky zatím nikdo nezastavil.

Evropa chystá vojáky na Ukrajinu. Plán je hotový, chybí jen mír

02.01.2026, Autor: Josef Neštický

Francie a Británie mají připravený scénář na vyslání až 15 000 vojáků, kteří by po skončení války dohlíželi na příměří. Evropa se chystá převzít roli garanta bezpečnosti – otázkou zůstává, zda bude mít co garantovat.

Lotyšsko dokončilo plot na ruské hranici. Je to bezpečnost, nebo symbol strachu?

02.01.2026, Autor: Marek Hájek

Lotyšsko uzavřelo poslední úsek 280 kilometrů dlouhého plotu na hranici s Ruskem. Ostnatý drát, hlídkové cesty, kamery a senzory – to vše má chránit východní hranici Evropské unie a NATO. Ministr vnitra Rihards Kozlovski mluví o „významném příspěvku k bezpečnosti lotyšského obyvatelstva". Ale stačí plot na to, aby se lidé cítili v bezpečí?

Lavrov a rétorika síly: Když se strategická iniciativa stává diplomatickým nástrojem

01.01.2026, Autor: red

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si v pondělním rozhovoru pro státní agenturu RIA Novosti nenechal ujít příležitost připomenout Západu, že Moskva drží na Ukrajině strategickou iniciativu. „Naše principiální stanovisko zůstává neměnné. Strategická iniciativa spočívá výhradně na ruské armádě a Západ to chápe," prohlásil šéf ruské diplomacie.

Polsko staví továrnu na rakety s Jihokorejci. Evropa dostává nového hráče

01.01.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel diskutuje o posílení evropské obrany, Varšava mezitím podepsala smlouvu za 3,3 miliardy eur. Polsko si buduje továrnu na přesně naváděné rakety – a nebude to jen montovna. Jde o další krok v programu HOMAR-K, který má z Polska udělat jednu z největších raketových mocností v Evropě. Zatímco jiní hledají konsenzus, Poláci už objednávají stroje.

Když se hackuje obloha. Evropa konečně bere satelity vážně

01.01.2026, Autor: Marek Hájek

Satelity už dávno nejsou jen technickou hříčkou pro meteorology a milovníky GPS navigace. Staly se terčem – a Evropa si to konečně začíná uvědomovat. V mrazivé arktické pustině u grónského Kangerlussuaqu roste pozemní stanice litevské firmy Astrolight, která má pomocí laserových paprsků stahovat data ze satelitů rychle a bezpečně. Projekt podporuje Evropská kosmická agentura a je jen jedním z mnoha signálů, že se Evropa konečně probouzí do reality, kde je vesmír bojištěm.