Lotyšsko uzavřelo poslední úsek 280 kilometrů dlouhého plotu na hranici s Ruskem. Ostnatý drát, hlídkové cesty, kamery a senzory – to vše má chránit východní hranici Evropské unie a NATO. Ministr vnitra Rihards Kozlovski mluví o „významném příspěvku k bezpečnosti lotyšského obyvatelstva“. Ale stačí plot na to, aby se lidé cítili v bezpečí?
Beton místo diplomacie
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 změnila všechno. Lotyšsko, které má s Ruskem společnou historii plnou traumat, se rozhodlo neponechat nic náhodě. Plot začal růst jako odpověď na dvě hrozby najednou: migranty přicházející přes Bělorusko a eskalující napětí s Moskvou. Lotyšská vláda dlouhodobě obviňuje své východní sousedy z hybridní války – tedy z toho, že záměrně pašují migranty, aby destabilizovali EU.
Jenže plot není jen ostnatý drát. Jde o komplexní systém s videokamerami, pohybovými senzory a další sledovací technologií. Kozlovski neskrývá ambice: cílem je vybudovat „nejmodernější systém ochrany na východní hranici Evropské unie“. Evropská komise projekt podpořila sedmnácti miliony eur. Brusel bere lotyšské obavy vážně.
Pevnost na křižovatce
Plot je součástí širší Pobaltské obranné linie, která zahrnuje nejen fyzická opevnění, ale i vojenskou infrastrukturu. Lotyšsko rozhodně není jediné, kdo staví ploty. Litva, Estonsko, Polsko – všechny tyto země posilují své východní hranice. V roce 2021 pobaltské státy vyjádřily obavy, že migrace by mohla eskalovat až do vojenské konfrontace. Dnes se tyto obavy zdají být ještě naléhavější.
Přinejmenším na první pohled to dává smysl. Lotyšsko má právo kontrolovat své hranice a chránit území. Ale zastaví ostnatý drát hybridní válku? Odradí Moskvu od dalších pokusů destabilizovat region? Skutečné hrozby – kybernetické útoky, dezinformace, ekonomický nátlak – přicházejí jinudy než přes plot.
Obležená pevnost
Lotyšsko plánuje další modernizace a vylepšení hraniční ochrany. Otázkou zůstává, kam až to povede. Budou pobaltské státy budovat stále vyšší a sofistikovanější bariéry?
Možná je to nevyhnutelné. Možná je to cena za život na křižovatce mezi Východem a Západem.
Zdroj info: Euractiv.com
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
