Firmy hledají cestu k mladým. Klasický model od devíti do pěti přestává fungovat

„Generace Z vnímá práci jako prostředek k seberealizaci, ne jako cíl sám o sobě. Zaměstnavatelé, kteří chtějí tyto mladé talenty přitáhnout, musejí nabídnout takové pracovní prostředí, kde se budou cítit součástí něčeho většího, a zároveň budou mít dostatek prostoru pro svůj rozvoj,“ říká Filip Mikschik, zakladatel a CEO StartupJobs.

Mladí lidé na pracovní trh přinášejí nové priority a očekávání. Oproti předchozím generacím se mnohem více zaměřují na smysluplnost práce, profesní růst a flexibilitu pracovních podmínek. Podle studie Světového ekonomického fóra bude generace Z v roce 2025 tvořit 27 procent celosvětové pracovní síly. Mnozí z nich nevnímají kariéru jako lineární cestu v rámci jedné firmy, ale jako sérii zkušeností, které jim pomohou rychle se posouvat vpřed. V oblasti benefitů dávají přednost možnostem profesního vzdělávání, mentoringu a flexibilnímu pracovnímu uspořádání, které jim umožňují lépe skloubit práci s osobním životem.

Flexibilita a remote práce jako standard
Mladí uchazeči odmítají pevně dané pracovní struktury a očekávají vysokou míru flexibility. Podle průzkumu StartupJobs téměř čtvrtina respondentů pracuje výhradně na dálku, přičemž více než polovina upřednostňuje hybridní model kombinující kancelářskou práci s home office. Pouze čtvrtina mladých pracovníků dochází do kanceláře každý den. Tento trend se neomezuje pouze na technologické firmy, ale proniká napříč celým trhem práce.

„Je patrné, že tradiční model od devíti do pěti je pro generaci Z přežitek. Očekávají, že budou mít možnost sladit pracovní povinnosti se svým osobním životem, a produktivitu posuzují podle výsledků, nikoli podle počtu odsezených hodin. Pro zaměstnavatele je to příležitost přehodnotit pracovní kulturu a nabídnout model, který mladým pracovníkům více vyhovuje,“ vysvětluje Filip Mikschik.

Flexibilní přístup se ukazuje jako zásadní i při rozhodování o změně zaměstnání. Mnoho mladých lidí při výběru práce klade důraz na to, zda jim zaměstnavatel umožní pracovat podle jejich vlastních preferencí. Právě posun v prioritách je jedním z hlavních důvodů, proč některé firmy zažívají problém s náborem mladších kandidátů – zkrátka se nedokážou přizpůsobit moderním pracovním trendům.

„V současnosti zhruba polovinu applifterů tvoří zástupci generace Z. Jejich požadavky se ve velké míře shodují s těmi, které mají všichni naši kandidáti. Jsou to totiž z velké části hodnoty, které tvoří naší firemní kulturu. Těmi jsou svoboda, flexibilita a možnost práce na dálku. Tyto benefity, společně s home office, už u nás roky fungují a jsou standard,“ říká ​​Anna-Marie Bogiš, talent acquisition lead ve společnosti Applifting.
Při náboru je důležitá transparentnost
Generace Z se nebojí říct si o peníze, které odpovídají jejich představám. Více než polovina uchazečů považuje uvedení výše platu v pracovním inzerátu za důležitý faktor a třetina mladých lidí se na nabídky bez zveřejněného mzdového rozmezí vůbec nehlásí.

„Vidíme, že generace Z je v otázkách odměňování mnohem asertivnější než jejich předchůdci. Nebojí se vyjednávat a pokud cítí, že jsou podhodnoceni, neváhají odejít jinam. Pro firmy je proto stále důležitější nejen nabízet konkurenceschopné mzdy, ale také být v otázkách odměňování čím dál více transparentní,“ uvádí Mikschik.

Vedle samotné výše platu hraje roli i struktura odměňování. Téměř polovina respondentů dává přednost kombinaci fixní mzdy a bonusů. Stále však platí, že základní jistota v podobě stabilního příjmu je pro ně důležitá, a proto většina mladých pracovníků stále preferuje hlavní pracovní poměr před freelancingem.

„Férové finanční ohodnocení nám zajišťují kompetenční modely jednotlivých pozic a na ně navázaný transparentní systém odměňování. Rovnováhu mezi pracovním a osobním životem podporujeme možností, aby si každý svůj pracovní režim nastavil tak, jak mu vyhovuje, hrazenými online terapiemi, interním koučem či jinými benefity. Vědomí smysluplné práce podporujeme tím, že co nejlépe do týmu komunikujeme strategii společnosti a její směřování,“ doplňuje ​​Anna-Marie Bogiš.

Mladí se chtějí rychle posouvat vpřed
Mění se i celkové vnímání kariéry a pracovního trhu. Pro mladou generaci už není prioritou dlouhodobá stabilita u jednoho zaměstnavatele, ale spíše možnost získávat nové zkušenosti a rychle se posouvat dál. Často volí pracovní prostředí, které jim umožňuje experimentovat s různými rolemi a technologiemi, místo aby setrvávali na jedné pozici po mnoho let. Jde o fenomén, který má dokonce svůj vlastní termín, tzv. job hopping. Možnost pracovat s moderními nástroji a dynamika pracovního prostředí tak pro ně hrají větší roli než jistota pevného pracovního poměru.

„Oproti předchozím generacím je pro ně zásadní najít smysl v práci, kterou dělají. Hledají unikátní příležitost, kde mohou růst a rozvíjet svoje znalosti i dovednosti. Tohle u nás dostanou, protože budujeme úplně novou kategorii softwaru, jsme jednorožec, kanceláře máme v několika zemích světa, takže se rozhodně mají co naučit a co zažít. Chtějí také být férově ohodnoceni a na svou práci dostávat konstruktivní zpětnou vazbu, i s tím souzníme,“ popisuje situaci Jiří Nečas, employer branding & talent acquisition ze společnosti Productboard.
„Mladí lidé dnes přistupují k práci jinak než předchozí generace. Berou ji jako cestu s více zastávkami, nikoli jako cíl. Nehledají zaměstnavatele na deset let, ale pozici, která je posune dál. Firmy, které dokážou nabídnout prostředí s možností rychlého rozvoje, budou u generace Z vždy o krok napřed,“ uzavírá Mikschik.

Foto: Pixabay

Zdroj: Hustá Komunikejšn s.r.o.