Francie a Británie mají připravený scénář na vyslání až 15 000 vojáků, kteří by po skončení války dohlíželi na příměří. Evropa se chystá převzít roli garanta bezpečnosti – otázkou zůstává, zda bude mít co garantovat.
Když se plánuje mír uprostřed války
Zatímco na frontě stále umírají lidé, v Bruselu, Paříži a Londýně se už rýsují obrysy toho, co má přijít potom. Podle informací německého deníku Die Welt mají vojenští experti z Francie a Británie ve spolupráci s Bruselem hotové plány na nasazení evropských jednotek na Ukrajině. Nejde o symbolickou přítomnost pozorovatelů, ale o robustní bezpečnostní záruky – síly schopné v případě potřeby bojovat za dodržování míru.
Nejde o malá čísla. Jen v prvních šesti měsících by to mohlo být 10 až 15 tisíc vojáků, většinu by dodaly Francie s Británií. Obě země jsou podle diplomatických zdrojů připraveny jednat i bez mandátu OSN nebo Evropské unie – stačila by jim pozvánka od Kyjeva a souhlas vlastních parlamentů. Dohled ze vzduchu a z moře by zajišťovaly sousední státy, klíčovou roli by mělo hrát i Turecko, které by monitorovalo černomořskou oblast.
Evropa bez amerického deštníku
Tyhle plány nejsou jen vojenská učebnice – jde hlavně o politický signál. Evropa si uvědomuje, že americká podpora Ukrajiny může být po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu nejistá. A pokud má kontinent ambici být skutečným hráčem v bezpečnostní architektuře, musí být schopen garantovat stabilitu i bez Washingtonu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová potvrdila, že se pracuje na „poměrně podrobném plánu“ pro mnohonárodní jednotky. Jenže Moskva už dala jasně najevo, že jakékoliv cizí vojáky na Ukrajině bude považovat za legitimní cíl. Evropští vojáci by se tedy nemuseli stát jen pozorovateli příměří, ale potenciálními účastníky konfliktu.
Česko nasazení zvažuje, ale s podmínkami
Česká republika se k debatě staví pragmaticky. Armáda připravuje různé scénáře, vláda dává najevo ochotu zvážit účast – ovšem až po skončení bojů a se souhlasem obou komor Parlamentu. Logika je prostá: pokud Česko od začátku války patří k nejaktivnějším podporovatelům Ukrajiny, bylo by zvláštní, kdyby se drželo stranou při poválečné stabilizaci.
Zůstává ale otázka, co přesně by taková mise znamenala. Dohled nad příměřím zní neutrálně, ale v prostředí, kde jedna strana porušuje mezinárodní právo a druhá bojuje o přežití, může být neutralita luxus, který si nikdo nemůže dovolit.
Co z toho plyne?
Evropa má plán, čísla i politickou vůli. Jenže chybí jí to podstatné – samotná mírová dohoda, kterou by měla garantovat. Dokud tanky střílejí a rakety dopadají na města, zůstávají všechny tyto přípravy jen cvičením ve strategickém myšlení.
I tak má smysl plánovat dopředu. Až válka skončí – a jednou skončí – bude třeba jednat rychle. Otázkou je, jestli Evropa dokáže být nejen plánovačem, ale i vykonavatelem. A jestli bude ochotna nést riziko, které s tím přichází.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
