Konečně se to povedlo. Brusel splnil, co slíbil – dva miliony kusů dělostřelecké munice dorazily na Ukrajinu. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová to potvrdila při jednání ministrů zahraničí. Zároveň se rozhoduje o dalších sankcích proti ruské stínové flotile, na černou listinu má přibýt čtyřicet lodí.
Čísla, která mluví za vše
Dva miliony kusů munice není málo. Představte si: taková munice udrží intenzivní dělostřeleckou palbu měsíce. Evropská unie navíc vyčlenila půl miliardy eur na posílení vlastních výrobních kapacit – cílem je zajistit dodávky minimálně dvou milionů kusů ročně i nadále.
Klíčovou roli sehrála Česká republika. Praha se etablovala jako koordinátor západních dodávek a úspěšně dokončila dodávku 1,8 milionu kusů velkorážové munice slíbené pro letošní rok. Česká muniční iniciativa se stala mezinárodně uznávaným projektem – důkazem, že i menší země dokáže být hybatelem velkých věcí.
Sankce, které mají bolet
Unijní ministři zahraničí schválili sankce na dalších čtrnáct osob a subjektů spojených s ruskými hybridními útoky. Tři návrhy přišly z Česka. Cílem je mimo jiné hackerská skupina Cadet Blizzard, která útočila i na českou kritickou infrastrukturu, a jednotka GRU 29155 – ta samá, kterou čeští vyšetřovatelé spojují s výbuchy ve Vrběticích.
Sankce? Zmrazené účty, zákaz cestování. Ale Moskva už dávno ví, jak to obejít. Proto se rozhoduje o rozšíření sankcí proti takzvané stínové flotile – plavidlům, která Rusko používá k exportu ropy navzdory embargům. Na seznam má přibýt dalších čtyřicet lodí.
Peníze pro Kyjev: jednání pokračují
Kallasová potvrdila, že pokračují jednání o finanční podpoře Ukrajiny na roky 2026 a 2027. Evropská komise navrhla dvě varianty: klasickou půjčku od EU, nebo reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy. Druhá možnost je preferovaná, ale stále naráží na odpor Belgie, kde leží největší část ruského majetku a kde se obávají právních kroků ze strany Moskvy.
Předseda Evropské rady António Costa slíbil, že summit EU, který začíná ve čtvrtek, neopustí bez rozhodnutí o financování Ukrajiny. Jenže cesta k dohodě je stále náročnější. Maďarsko a Slovensko předem odmítly jakoukoliv vojenskou pomoc Kyjevu. O víkendu se k nim přidal designovaný český premiér Andrej Babiš s tím, že Česko nemá peníze pro jiné státy a nebude za nic ručit.
Ústupky, nebo mír?
Kallasová dnes uvítala jakákoli diplomatická jednání vedoucí k ukončení války – ale varovala před politikou ústupků. Podle ní by jakékoliv územní ústupky Ukrajiny vedly jen k dalším ruským požadavkům. Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys zdůraznil potřebu solidarity a rychlé reakce. Litva minulý týden vyhlásila nouzovou situaci kvůli pašeráckým balónům z Běloruska, které narušují vzdušný prostor a ohrožují civilní letectví.
Co z toho plyne?
Evropská unie splnila svůj slib. Dva miliony kusů munice dorazily, výrobní kapacity se rozšiřují, sankce se zpřísňují. Jenže válka pokračuje a otázka financování na příští roky zůstává otevřená. Zatímco Kallasová mluví o nutnosti vytrvalosti, někteří lídři už dávají najevo únavu.
Přinejmenším jedno je jisté: pokud má Evropa ambici být spolehlivým partnerem, musí dokázat nejen slibovat, ale i plnit. A to nejen v dodávkách munice, ale i v politické jednotě. Protože bez ní jsou i ty nejlepší záměry jen prázdnými slovy.
Zdroj info: ČTK
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
