V době, kdy elektromobily slibují čistší vzduch a udržitelnou dopravu, se objevuje nečekaný nepřítel: zločinci, kteří sabotují nabíjecí stanice. Ačkoli incidenty v Česku zatím nejsou masové, jejich frekvence roste a ohrožuje celý ekosystém elektromobility. Jak se s tím vyrovnat, když se krádeže kabelů mísí s kyberútoky?
V České republice, kde k polovině roku 2025 překročil počet nabíjecích stanic 3 182 s více než 5 600 dobíjecími body, se sabotáže stávají bolestivou realitou. Podle oficiálních vyjádření firem jako E.ON, ČEZ nebo PRE jde o opakující se případy, které provozovatelé řeší průměrně jednou za tři měsíce. Nejvýraznější příklad? Lokalita v Čestlicích, kde během šesti měsíců došlo ke třem útokům, při kterých pachatelé odstřihli všechny kabely jedné nabíjecí stanice. Škody na jedné stanici se pohybují až kolem 100 000 Kč, což není maličkost v době, kdy v roce 2024 přibylo přes 330 nových stanic a celkový růst dosáhl více než 10 procent.
Rostoucí hrozba v českých ulicích
Představme si situaci, kdy řidič elektromobilu dorazí k nabíječce po dlouhé cestě a zjistí, že kabely byly ukradeny. To je realita fyzických útoků, které tvoří jádro problému. Sabotáž nabíjecích stanic zahrnuje úmyslné poškození infrastruktury elektromobilů, od krádeží měděných kabelů přes vandalismus, jako je rozbití displejů nebo znečišťování exkrementy, až po tzv. ICEing – blokování nabíjecích míst vozidly se spalovacím motorem. V Evropě to vidíme v extrémních formách. V Německu nacpávají pachatelé mleté maso do zástrček, v Británii útočí klimatičtí aktivisté. V ČR jsou případy zatím lokální, ale dost časté, aby upoutaly pozornost policie, která je řadí pod širší kategorie jako poškození cizí věci nebo krádež.
A pak jsou tu kybernetické hrozby, které přidávají do mixu digitální napětí. Hackeři mohou napadnout software stanic, šířit ransomware nebo krást data uživatelů. Přestože v roce 2023 nebyly v Evropě zaznamenány žádné rozsáhlé kybernetické útoky na nabíjecí stanice, experti z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varují, že s růstem sítí se riziko zvyšuje. Proč se to děje? Ekonomická motivace – měď je cenná –, ale i ideologický odpor proti zelené politice nebo prostý vandalismus z nudy. Slabé zabezpečení, jako nedostatek kamer nebo osvětlení, to jen usnadňuje.
Od peněz k frustraci
Tyto útoky nejsou jen technickým problémem, ovlivňují nás všechny. Pro majitele elektromobilů znamenají sníženou spolehlivost – plánování cesty se stává loterií, když stanice nefunguje. Firmy jako ČEZ nebo E.ON hlásí vyšší náklady na opravy a údržbu, což se může promítnout do dražších cen nabíjení. V širším kontextu ohrožují kritickou infrastrukturu. Představme si, co by se stalo, kdyby kyberútok paralyzoval síť v Praze během špičky. Podle provozovatelů PRE výpadky způsobují zákazníkům nepohodlí a zvyšují administrativní zátěž. A pojistky? Ty se mohou zdražit, protože riziko roste.
Provozovatelé reagují – instalují kamery, odolnější kabely s alarmy a lepší osvětlení. Na úrovni EU sílí směrnice NIS2, která posiluje kyberbezpečnost, a od roku 2027 přijde Akt o kybernetické odolnosti. V ČR nová legislativa od roku 2025 vyžaduje instalaci stanic u větších parkovišť, což klade důraz na kvalitu.
Cesta k bezpečnější elektromobilitě
Experti na kyberbezpečnost volají po šifrování, penetračních testech a hardwarových modulech. Provozovatelé jako E.ON zdůrazňují spolupráci s policií a investice do ochrany. Politici? Podporují elektromobilitu prostřednictvím dotací, ale debata o sabotážích zůstává okrajová.
Jsme na křižovatce. Do roku 2030 plánujeme v Česku 19 000 až 35 000 dobíjecích bodů, ale bez robustní ochrany to nebude fungovat. Umělá inteligence pro monitoring, blockchain pro audity nebo centra rychlé reakce – to jsou nástroje, které mohou změnit hru. Jinak riskujeme, že zelená revoluce se zasekne v provozu. My, jako společnost, musíme investovat nejen do aut, ale i do jejich bezpečného srdce.
Zdroj info: E.ON, ČEZ, MPO, n-tv.de
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT