Dánsko se rozhodlo vzít byrokracii v Evropské unii za pačesy. S odhady administrativních nákladů dosahujících stovek miliard eur ročně a s ambiciózními plány na jejich snížení se Kodaň stává hlasem změny. Co to znamená pro české firmy a jaké jsou rizika tohoto boje?
Byrokracie jako mlýnský kámen
Představte si, že jste malý podnikatel, který místo rozvoje svého byznysu tráví hodiny vyplňováním formulářů a hlášení. Tato noční můra je realitou pro mnoho firem napříč Evropou. Administrativní zátěž v EU, podle odhadů dosahující až 150 miliard eur ročně, se stala trnem v patě nejen podnikatelů, ale i politiků. Dánsko, které v druhé polovině roku 2025 předsedá Radě EU, se rozhodlo tento problém řešit razantně.
Dánská skepse není novinkou
Dánsko není v boji proti byrokracii žádným nováčkem. Už od 90. let, kdy si vyjednalo výjimky z Maastrichtské smlouvy, ukazuje zdrženlivost vůči přílišné centralizaci EU. Jako člen takzvané „Šetrné čtyřky“ (Frugal Four) dlouhodobě prosazuje fiskální disciplínu a omezování unijních výdajů. V roce 2025 však premiérka Mette Frederiksenová naznačila větší flexibilitu v rozpočtových otázkách, zejména kvůli bezpečnostním výzvám. Přesto zůstává boj proti administrativní zátěži klíčovou prioritou, jak potvrzují aktuální kroky dánského předsednictví.
Dánsko tlačí na pilu
Když Dánsko převzalo předsednictví Rady EU, jasně si stanovilo cíl: zjednodušit pravidla, která dusí podnikatele i zemědělce. Podle studie dánské vlády by současné legislativní návrhy EU mohly firmám a veřejné správě přinést náklady až 85,9 miliardy eur ročně, z čehož administrativní zátěž pro firmy samotné činí 38,3 miliardy eur. V Dánsku samotném dosahují náklady na administrativu v oblasti pracovního práva a prostředí pro firmy téměř 670 milionů eur ročně, přičemž více než 400 milionů připadá na právní záležitosti.
Evropská komise s tímto postojem souzní a v květnu 2025 představila plán na snížení administrativní zátěže – u velkých firem o 25 % a u malých a středních podniků (SME) dokonce až o 35 %, a to prostřednictvím takzvaných omnibusových legislativních balíčků. Zvláštní pozornost je věnována Společné zemědělské politice (SZP), kde by zjednodušení mohlo přinést zemědělcům v EU úspory až 1,58 miliardy eur. Dánský ministr zemědělství Jacob Jensen se stal jedním z hlavních tahounů této agendy.
Různé pohledy: Nadšení versus obavy
Podnikatelské kruhy napříč EU, včetně Svazu průmyslu a dopravy ČR, dánské iniciativy vítají. Snížení regulací by podle nich mohlo posílit konkurenceschopnost a uvolnit prostředky na inovace. „Konečně někdo řeší, co nás brzdí,“ zní hlasy z podnikatelského prostředí, jak uvádí APPLiA Europe. Evropská komise také podporuje lepší regulaci a digitalizaci jako cestu k efektivitě.
Na druhé straně však stojí kritici. Někteří europoslanci a ekologické organizace varují, že přílišné zjednodušování by mohlo oslabit environmentální standardy. A co když se pod pláštíkem deregulace omezí práva spotřebitelů nebo naruší rovnováha na vnitřním trhu? Tyto otázky zůstávají otevřené a Dánsko se snaží ujišťovat, že zelená agenda zůstane nedotčena.
Co to znamená pro Česko?
Snížení administrativní zátěže by mohlo znamenat nižší náklady, zejména ve výrobě a zemědělství. Zjednodušení pravidel SZP by mohlo našim farmářům pomoci lépe se orientovat v podmínkách a ušetřit na režijních nákladech. Jak ale upozorňují české vládní a podnikatelské zdroje, konkrétní dopady zatím nelze přesně vyhodnotit. Vše závisí na finálních dohodách v EU.
Pro běžné občany je efekt spíše nepřímý. Pokud se podnikům uleví, mohlo by to vést ke snížení cen produktů a služeb. Ale co když se na úkor zjednodušení obětují environmentální nebo sociální standardy? Riziko tu je, a proto je třeba zůstat ostražití. Česká vláda se do jednání aktivně zapojuje, například v otázkách systému ETS, ale výsledek je zatím ve hvězdách.
Mezi nadějí a nejistotou
Kam tento boj povede? Lze odhadovat několik scénářů. V tom nejlepším případě Dánsko prosadí zjednodušení SZP a snížení administrativy pro SME, což by podpořilo konkurenceschopnost i českých firem. Digitalizace veřejné správy by mohla být třešničkou na dortu. Na základě plánů Evropské komise by se dalo předpokládat, že úspory by mohly být znatelné už v horizontu několika let.
V kompromisním scénáři se přijmou jen dílčí změny, které přinesou omezené výhody, ale zároveň nevyvolají větší odpor ze strany ekologických a sociálních skupin. Nejhorší možností je, že geopolitické a bezpečnostní výzvy, jako pokračující krize na Ukrajině nebo energetická nejistota, reformy zastíní. Boj proti byrokracii by pak mohl skončit jen u hesel a deklarací.
Stojí za to riskovat?
Dánský boj proti byrokracii EU na jedné straně slibuje úlevu podnikům a zemědělcům, na druhé straně hrozí, že se v honbě za zjednodušením obětují důležité standardy. Pro nás v Česku je to příležitost, ale i výzva. Budeme muset bedlivě sledovat, jak se situace vyvine, a aktivně se zapojit do jednání.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Euractiv, Evropská komise, APPLiA Europe