Čína rozhoduje o budoucnosti světa: Klíčové zasedání určí směr globální ekonomiky

Co je pětiletý plán a proč je tak důležitý?

Představte si pětiletý plán jako obří roadmapu, která řídí nejen Čínu, ale i část globálního hospodářství. Tento strategický dokument, známý v čínštině jako guīhuà, stanovuje cíle hospodářského a sociálního rozvoje na pět let. Vznikl v roce 1953 pod vlivem sovětského modelu, kdy se Čína soustředila na rychlou industrializaci – pamatujete, jak to v 50. letech změnilo tvář Asie? Dnes je to už jinak: od 11. plánu v letech 2006–2010 se mluví spíš o „směrnicích“, které kombinují státní regulaci s tržními mechanismy. Plenární zasedání, tedy klíčová setkání Ústředního výboru Komunistické strany Číny, tady hraje hlavní roli – zasedání, jako to současné, připravuje návrhy, které pak schválí Národní lidový kongres.

Proč by nás to mělo zajímat? Čína představuje zhruba 30 procent celosvětového ekonomického růstu, podle dat Světové banky. V uplynulé 14. pětiletce (2021–2025) dosáhla průměrného ročního růstu HDP 5,5 procenta, což přineslo přírůstek přes 35 bilionů jüanů – to je asi 4,89 bilionu dolarů. Její HDP v roce 2025 se odhaduje na 140 bilionů jüanů, tedy kolem 19,7 bilionu USD. A domácí spotřeba? Ta tvořila 86,4 procenta růstu, s konečnou spotřebou na 56,2 procenta – o 8,6procentního bodu více než dříve. To ukazuje, jak se Čína posouvá od exportní závislosti k vnitřnímu motoru, což je strategie „dvojí cirkulace“.

Od zelené transformace ke geopolitickým tlakům

Dnes Čína dokončuje 14. plán s úspěchy, ale i s bolestmi. Investice do výzkumu a vývoje vzrostly o téměř 50 procent mezi lety 2020 a 2024 a dosáhly 1,2 bilionu jüanů a intenzita R&D je nyní 2,68 procenta HDP – blízko průměru OECD. Zelená transformace patří mezi hlavní úspěchy: spotřeba energie na jednotku HDP klesla o 11,6 procenta v letech 2021–2024 a kapacita obnovitelných zdrojů se více než zdvojnásobila na více než 2 000 gigawattů instalovaného výkonu. Ambice? Vrchol emisí do 2030 a uhlíková neutralita do roku 2060.

Ale ne všechno je růžové. Strukturální problémy jako realitní krize, deflační tlaky a stárnoucí populace tlačí na růst – Světová banka predikuje zpomalení na 4 procenta v roce 2026. Geopolitika hraje roli: Čína rozšiřuje regulace exportu vzácných zemin, aby si udržela výhodu v technologiích jako jsou polovodiče nebo umělá inteligence. Technologická soběstačnost je klíčovým konceptem – má snížit závislost na Západu. Zahraniční investice v roce 2024 klesly, i když Čína otevírá trh. 

Oficiálně, podle prezidenta Si Ťin-pchinga, jde o kontinuitu socialistické modernizace s důrazem na inovace a otevřenost. Západ to vidí jinak: USA plánují vyšší cla a omezení technologií, EU se obává čínských nadměrných kapacit v elektromobilech a zelených technologiích.

Dopady na Česko

Vzájemný obchod s Čínou v roce 2024 dosáhl 23,228 miliardy USD s růstem o 8 procent, i přes ochlazení politických vztahů. České firmy vidí šance v zelených technologiích a digitalizaci, ale strategie soběstačnosti omezuje tradiční exporty. Příčiny? Geopolitické tlaky a klimatické závazky nutí Čínu diverzifikovat. Dopady? Trh práce ovlivní změny v dodavatelských řetězcích, ale otevřenost může přinést spolupráci v high-tech.

Výhled: Mezi optimismem a riziky

Budoucnost Číny nabízí různé scénáře. V optimistickém případě ji čeká transformace k vyšší přidané hodnotě, růst kolem 4–4,5 procenta a stabilní vztahy. V pesimistickém stagnace jako v Japonsku kvůli nevyřešeným problémům. Nejpravděpodobnější je mírný pokrok s nerovnováhami – pokroky v zelené energetice, ale pomalé sociální reformy. 

Čínské plenární zasedání není jen rituál – je to signál pro globální ekonomiku. Pokud Čína uspěje v soběstačnosti a zeleném růstu, posílí to světovou stabilitu. Pro Česko je to zásadní. Znamená to připravit se na nová pravidla hry, kde inovace a spolupráce budou klíčem k úspěchu.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický

Zdroj info: worldbank.org, Ministerstvo obchodu ČR, OECD, Reuters, businesstimes.com.sg