Britský ministr obrany Al Carns minulý týden nemluvil o riziku konfliktu ani o potenciálním nebezpečí. Řekl to přímo: „Stín války klepe na dveře Evropy.“ A není sám. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve stejný den v Berlíně varoval, že Rusko přineslo válku zpět do Evropy a že se musíme připravit na měřítko konfliktu, jaké zažili naši prarodiče. Tohle už není cvičení.
Carns svá slova pronesl při zahájení rozsáhlé reorganizace britského vojenského zpravodajství na základně RAF Wyton v Cambridgeshire. Jednotky z námořnictva, armády i letectva se mají lépe koordinovat a sdílet informace rychleji. Cíl? Chránit britské ozbrojené síly před cizí špionáží, která roste závratným temptem.
Nepřátelé už nejsou za mořem
Šéf britské obranné rozvědky Adrian Bird na stejné akci odhalil číslo, které stojí za pozornost: nepřátelská zpravodajská aktivita proti britskému vojenskému personálu a majetku vzrostla za poslední rok o více než 50 procent. Hlavní aktéři? Írán, Čína a Rusko.
Nová struktura má analyzovat satelitní snímky, záběry z dronů i informace od agentů v terénu. Vzniká speciální jednotka pro kontrarozvědku, která má chránit vojenské systémy před sabotážemi a kyberútoky. Británie navíc spustila program Atlantic Bastion – ochranu podmořských kabelů a plynovodů, které jsou kritickou infrastrukturou nejen pro ostrovní stát, ale pro celou Evropu.
Londýn se nepřipravuje na hypotetický konflikt někdy v budoucnu. Připravuje se na válku, která už probíhá – jen jinak, než jsme zvyklí.
Armáda, která není připravená
Paradoxně právě Británie, která dnes zvyšuje obranné výdaje na 2,5 % HDP do roku 2027 (s ambicí dosáhnout 3 % v příštím volebním období), čelí vážným problémům. Nedávná zpráva výboru pro obranu britského parlamentu byla drtivá: armáda je podfinancovaná, personálně poddimenzovaná a v případě skutečného konfliktu by nebyla schopna plnit své závazky vůči NATO.
Ministrině pro veterány Louise Sandher-Jones to na tiskové konferenci přiznala otevřeně: nábor do zpravodajských služeb zaostává, a to výrazně. „Víme, že to v posledních letech nešlo směrem, který jsme chtěli. Je to pro nás jasná mise – obrátit ten trend,“ řekla.
Britové si přinejmenším uvědomují, že odstrašování nefunguje, pokud nemáte čím odstrašovat. A že nestačí mluvit o hrozbách – je třeba přesvědčit veřejnost, že válka v Evropě má přímý dopad na ceny potravin, energií i na státní rozpočet.
Evropa se probouzí pomalu
Británie není osamocená ve svém znepokojení. Evropské státy začínají mluvit o strategické autonomii, zvyšují výdaje na obranu a modernizují armády. Jenže tempo je pomalé. Jak poznamenal jeden z britských analytiků: „Veřejnost v Evropě si uvědomuje riziko války, ale nikdo s tím nic nedělá.“
Rusko mezitím testuje nejen vojenskou, ale i psychologickou odolnost Západu. Kyberútoky, sabotáže, dezinformace – to vše jsou nástroje hybridní války, která nepotřebuje tanky, aby destabilizovala společnost. A právě proto Británie sází na zpravodajství: protože moderní konflikt se nevyhrává jen na bojišti, ale i v datových centrech, pod mořem a v hlavách lidí.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
