Stát loni vybral na daních skoro bilion korun, což ve srovnání s rokem 2016 představuje nárůst téměř o sedmdesát miliard.
Do státního rozpočtu zamířilo z vybrané sumy 689,4 miliardy korun. Část peněz převedl stát v souladu s rozpočtovým určením daním krajům a obcím, dvě procenta z daní obdržel Státní fond dopravní infrastruktury. Uvádí to návrh státního závěrečného účtu, který vláda předložila Sněmovně.
Obce loni dostaly z daní 206,3 miliardy korun a kraje 64,4 miliardy. Fond dopravy získal z daní 19,6 miliardy korun. Šlo o část spotřebních daní z pohonných hmot, ze silniční daně a z poplatků za dálnice.
Nejvýznamnější položkou v daňových příjmech byla daň z přidané hodnoty. Úřady na ní vybraly přes 381 miliard, do státního rozpočtu z ní zamířilo 266 miliard korun. Od loňského roku se zvýšil podíl obcí na vybrané DPH, a to z předchozích 20,83 procenta na 21,4 procenta. Od letošního roku pak obce dostávají 23,58 procenta, letos by tak mohly dostat navíc asi 8,5 miliardy korun.
Podle vlády lze vyšší výběr DPH přičíst nově zavedeným opatřením, hlavně elektronické evidenci tržeb, jejíž první fáze začala 1. prosince 2016 a druhá 1. března 2017. Ministerstvo financí odhaduje, že státnímu rozpočtu přinesla loni EET navíc 4,1 miliardy korun. Kontrolní hlášení k DPH pak přineslo navíc asi 4,2 miliardy korun. Naopak snížení sazeb DPH na stravovací služby a na tisk připravilo státní rozpočet o 0,8 miliardy korun.
Kontrolní hlášení u plátců DPH, které platí od 1. ledna 2016, se podle ministerstva pozitivně projevilo i na výběru daní z příjmů firem. Státní rozpočet od nich loni získal 115 miliard korun. Mezi další vlivy vyššího výběru patřil podle ministerstva rychlejší růst ekonomiky a také boj s daňovými úniky.
Od fyzických osob vybraly finanční úřady 193 miliard korun, z toho 64 miliard získaly obce a kraje a státnímu rozpočtu zůstalo zhruba 129 miliard korun. Od zaměstnanců získal státní rozpočet téměř 112 miliard korun, meziroční nárůst představoval 13,1 miliardy korun. Na vyšším výběru se projevila vyšší zaměstnanost, zvyšování minimální mzdy, naopak nepříznivý vliv mělo zvyšování daňových slev na druhé a další dítě.
Od živnostníků a dalších lidí, kteří podávají daňové přiznání třeba kvůli příjmům z nájmů, získal státní rozpočet 6,1 miliardy korun. I zde se podle vlády projevil vliv například kontrolního hlášení u plátců DPH, růst ekonomiky nebo omezení výdajových paušálů.
ČTK