Žijí s námi. Ale nenávidí nás. Chtějí nás zničit. Když ne rovnou pozabíjet, tak svrhnout náš systém svobody, práva a rozumu. O kom je řeč? O všech, kteří tyjí z naší demokracie, bezpečí a kapitalismu, tyto hodnoty si však zároveň oškliví, tvrdí o nich, že jsou zkorumpované, zkažené, protilidové.
Proč islamisté neodejdou do nějaké muslimské země? Bolševici do Ruska? Eurofobové do Srbska? Protože dobře vědí, že jinde by se neměli tak dobře. Takže se tváří jako utlačování a vyhrožují, že to tady vezmou po nás.
Není to schizofrenie? Někde spokojeně vegetovat a zároveň to chtít zbořit? Je. Nejdelší zkušenost má Evropa s migranty z afrických a muslimských zemí. Tváří se, že mají „právo“ těžit z naší svobody bezpečí a prosperity, zároveň si však ztěžují, že „bílí křesťané“ je zotročili, zbídačili a oni si „vezmou zpět“, co je údajně jejich. Odkud tohle známe? Správně, od Karla Marxe. Buržoové prý zbohatli z dělnických mozolů, musejí vše vrátit a ještě vytrpět trest. Jde o zlou ideologii, která posvěcuje krádež, mučení a vraždění.
Tak jako zakladatel komunismu byl kapitalista, i „antikolonialismus“ nalézá věrozvěsty v bílých Evropanech. Že tohle učení vstalo z hrobu s migračními (ale také klimatickými či genderovými) ideology, to už sledujeme pár desítek let. Avšak kromě „nového“ marxismu se nám začíná vracet i ten starý. Hnutí Stačilo! spojuje všechny (ať komunisty či jiné existence), kteří berou listopad 1989 jako svou prohru a dějinnou křivdu. Kromě toho se opírají o obnovený velkoruský imperialismus, což sdílejí s kandidáty za SPD.
Na první (a vlastně ani na druhý) pohled nemá agresivní migrant z jiné kultury nic společného s Kateřinou Konečnou a ona zase s Tomio Okamurou. Jejich zázemí, myšlení a cíle jsou rozdílné. Jedno je však spojuje: právě ona nenávist k evropské civilizaci a jejím hodnotám. Naše kultura, která spojuje to nejlepší ze starověku, tedy křesťanskou humanitu, římské právo a antický rozum dospěla po tisíciletích k liberální demokracii, k nejlepší společnosti, v jaké chcete žít. Oni všichni ji chtějí zbořit. Byť z různých důvodů.
Slůvko „liberální“ v onom sousloví se stalo terčem dezinformací, manipulací a lží, takže považuji za nutné stručně vysvětlit jeho pravý obsah. Znamená, že systém se neskládá jen z práva hlasovat, které dává většině neomezenou moc. Ale je doplněn o podstatné náležitosti: nezcizitelná lidská práva zakotvená v ústavě, nezávislé soudy, které je chrání, ze svobody myšlení a projevu a to vše je prodchnuté duchem rozumu, k němuž vychováme nová pokolení, abychom zaručili, že racionalita ve veřejné debatě převáží nad emocemi.
Instituce liberální demokracie (synonymem pro ni je “ústavnost“, tedy podřízení se univerzálním pravidlům) působí jako brzdy bránící většině, aby „mohla vše“. Kvůli tomu překážejí všem, kteří touží po absolutní moci. Zatím muslimové, bolševici a eurofobové tvoří malé menšiny. Avšak řvou, jako by už tady vládli. Zároveň se paradoxně stavějí do role “umlčovaných“, údajně cenzurovaných a pronásledovaných. Kdyby to byla pravda, kdybychom my byli jako oni, dávno by hnili v kriminále, trpěli na mučidlech, nebo byli mrtví.
Paradoxem svobodné společnosti je, že dává hlas i těm, kteří ji chtějí učinit nesvobodnou. Protože kdyby jim začala násilně zavírat ústa, popřela by sama sebe. Toho vždy zneužívali tyrani jako Lenin, Hitler, či dnešní islamisté. Imperativ svobody zní, že právě díky ní se dokážeme s jejími nepřáteli vyrovnat, protože nikdy nezískají dominující hlas v debatě. Což implicitně předpokládá pravdivost dvou postulátů. Za prvé, že většina lidí je z principu dobrých. Za druhé, že zlá řvoucí menšina nezastraší ostatní.
Přinejmenším to druhé není jisté. Vidíme, jak se některé západní země pomalu „podvolují“ islámu. Což se projevuje tím, že nejsou schopny rázně zakročit proti násilným migrantům, vyhostit je, uplatnit proti ním zákon stejně tvrdě, jako vůči domácímu obyvatelstvu, případně tím, že uznávají teroristický stát palestinských Arabů. U nás se pak mnozí „podvolují“ tomu, že SPD a Stačilo!, které hlásají vystoupení z NATO a EU a odmítají označit Rusko za agresora, se najisto dostanou k moci, i když získají jen malou menšinu hlasů.
Nepřátelé liberální demokracie jsou pokrytci z podstaty. Využívají všeho dobrodiní, jež nabízí svobodná společnost, zároveň ji však hodlají vyhodit do povětří – s absurdním argumentem, že je utlačuje, okrádá, ponižuje… Musejí mít nějakou výmluvu aby si zdůvodnili, že žijí na místě, které chtějí rozvrátit. Proč se neodstěhují tam, kde dle jejich lží „je líp“? Protože jsme jim údajně cosi sebrali a oni to chtějí zpátky. Tato licoměrnost je hlavní rys, který spojuje islamisty, bolševiky a eurofoby.
Západ poskytl migrantům z cizích kultur takovou míru svobody, bezpečí a prosperity, o jaké se jim v domovských zemích ani nesnilo. Přesto ho chtějí proměnit ve své domovské země. Havlova republika se ke Gottwaldovým dědicům chová mnohem lépe, než sám jejich vůdce, který posílal na šibenici i je. Přesto bojují za „změnu režimu“ a obdivují Putina, který rovněž vraždí mimo mnoha jiných své věrné. V Evropské unii její nepřátelé zbohatli způsobem, jaký by mimo ni nebyl možný. Přesto z ní chtějí vystoupit.
Svobodná společnost má řadu chyb. Protože je mají ti, z nichž se skládá. To není důvod nahradit ji „bezchybnou“ diktaturou. Pak už bychom si nemohli na nic stěžovat… Nevěřme nikomu, kdo brojí proti „režimu“ liberální demokracie, pod jakýmkoli praporem. Žijeme si jako prasata v žitě, tak klidně a bezpečně, jako v žádném jiném regionu a nikdo nás v ničem neomezuje, pokud my neubližujeme druhým. Kdo chce to vše zahodit kvůli islamistům, bolševikům, eurofobům? Sami nic nepřinesou, vyžerou co je a jdou dál.
Jsou to paraziti.
Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to
Foto: Pixabay
Autor: Martin Schmarcz
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
