V září se české domácnosti znovu ocitají na rozcestí – fixovat ceny energií a chránit rodinný rozpočet před výkyvy trhu, nebo riskovat a čekat na možné další poklesy? Po dramatických letech zdražování a následné stabilizaci cen se fixace jeví jako bezpečné útočiště. Je ale opravdu teď ten správný čas?
Historická horská dráha: Od stability k šokům
Ještě před pár lety, řekněme do roku 2021, jsme si s cenami energií hlavu příliš nelámali. Většina domácností měla smlouvy na dobu neurčitou, ceny byly relativně stabilní a nikdo neřešil, co je to „silová složka“. Pak ale přišla geopolitická bouře – válečné konflikty, omezení dovozů, pandemické dopady – a ceny elektřiny a plynu vyletěly do závratných výšek. V roce 2022 dosahovala cena plynu pro domácnosti přibližně 1500 Kč/MWh, jak uvádí data ČSÚ. Elektřina, i přes vládní zásahy, zdražila podobně. Vláda zareagovala cenovými stropy v roce 2023, ale lekce byla jasná: bez fixace jste odkázáni na milost a nemilost trhu. Od roku 2024 se situace uklidnila, ceny klesly – plyn na zhruba 1000 Kč/MWh a elektřina na 2520 Kč/MWh u jednoletých fixací (bez DPH). Přesto zájem o fixaci neklesá. Proč?
Proč fixovat teď?
Hlavní důvod je prostý – jistota. Fixace cen energií znamená, že si na určité období, nejčastěji 1 až 2 roky, zajistíte neměnnou cenu za obchodní složku energie, jak vysvětluje Energetický regulační úřad (ERÚ). Regulovaná složka, tedy poplatky za distribuci a další, se sice měnit může, ale ta hlavní část účtu zůstává pevná. V době, kdy odborníci očekávají stagnaci nebo mírný růst cen po poklesu v roce 2024, je to jako pojištění proti nepříjemným překvapením. Podle údajů z trhu tvořily fixované tarify v roce 2024 přes 90 % nových smluv a zájem pokračuje i v roce 2025. Například ČEZ hlásí za první pololetí 2025 nárůst fixací elektřiny o 60 % a plynu dokonce o 163 %. Dodavatelé jako E.ON navíc lákají na akce – od září do konce roku 2025 snížili ceny o 10 % pro zhruba 800 000 zákazníků s nefixovanými tarify a aktivně fixaci doporučují.
A co víc, polovina českých domácností stále nemá fixované ceny, což podle odhadů znamená přeplácení až o desítky miliard korun ročně – konkrétně až 10 miliard Kč, jak uvádí analýza trhu. Není divu, že se lidé hrnou do bezpečí fixovaných tarifů, zvlášť když se blíží topná sezóna, která tradičně přináší nejvýhodnější nabídky.
Nevýhody fixace
Ale počkejte, než podepíšete smlouvu. Fixace má i své stinné stránky. Co když ceny na trhu klesnou? Pak budete platit víc než ti, kdo zůstali na spotových tarifech nebo smlouvách na dobu neurčitou. A pokud budete chtít smlouvu předčasně ukončit, čekají vás sankce. Navíc, jak upozorňují odborníci, delší fixace – třeba na tři roky – mohou být riskantní. Od roku 2027 se očekávají nové regulace, například v oblasti emisních povolenek pro domácnosti, což může ceny nepředvídatelně ovlivnit. Není náhoda, že většina expertů doporučuje fixaci na dva roky jako rozumný kompromis mezi bezpečím a flexibilitou.
Firmy na rozcestí
A co firmy? Ty čelí podobnému dilematu, ale s většími sázkami. Fixace jim zajišťuje stabilní náklady, což je klíčové pro konkurenceschopnost. Na druhou stranu, jak ukazují data z trhu, mnoho podniků příliš neoptimalizuje nákup energií a může tak zbytečně přeplácet. Zároveň investují do úspor a vlastních obnovitelných zdrojů, což může být dlouhodobě výhodnější než jakákoli fixace.
Budoucnost: Tři scénáře, jedna nejistota
Když se podíváme dopředu, trh s energiemi je jako křišťálová koule – mlhavý a plný otázek. Odborníci načrtávají tři možné scénáře. První je ambiciózní přechod na obnovitelné zdroje, který by mohl vést k mírné stabilizaci nebo poklesu velkoobchodních cen – v tom případě by kratší fixace na 1 až 2 roky dávaly smysl. Druhý scénář počítá s pomalejším přechodem a větší závislostí na plynu, což by ceny zvyšovalo – tady by se vyplatila delší fixace na 2 až 3 roky. A konečně střední cesta s větší rolí jaderné energie by mohla přinést stabilnější ceny, kde by flexibilita byla klíčem. Jedno je jisté – regulovaná složka cen bude v letech 2026 až 2030 růst minimálně o inflaci kvůli investicím do sítí, jak uvádí analýzy ERÚ.
Teď, nebo nikdy?
Tak co, fixovat, nebo nefixovat? V září 2025 se zdá, že pro většinu z nás je fixace rozumnou volbou – zvlášť pokud hledáme klid a předvídatelnost. Trh je po letech šoků stabilnější, ale geopolitické a regulační nejistoty zůstávají. Fixace na dva roky, jak doporučují odborníci, může být zlatou střední cestou. Ať už se rozhodnete jakkoliv, jedno je jasné – energie nejsou jen položkou v rozpočtu, ale i zrcadlem naší doby. Jak s nimi naložíme, ukáže, jak jsme připraveni na budoucnost.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: ČSÚ, ERÚ
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
