Velká Británie se v roce 2025 potýká s nejvyšší inflací mezi zeměmi G7, když červencová hodnota dosáhla 3,8 %. Zatímco jiné vyspělé ekonomiky drží ceny na uzdě, Britové čelí rostoucím nákladům na potraviny, dopravu i služby. Jaké jsou příčiny tohoto nepříjemného prvenství a co to znamená pro českou ekonomiku?
Ekonomika Velké Británie se v roce 2025 podobá autu, které se snaží udržet na klikaté silnici plné překážek. Podle dat britského statistického úřadu (ONS) dosáhla inflace v červenci meziroční hodnoty 3,8 %, což je nejvyšší číslo za poslední rok a půl. Pro srovnání, USA hlásí 2,7 %, eurozóna kolem 2 % a Francie dokonce jen 0,9 %. Proč je tedy Británie tak daleko před ostatními?
Historicky jsme už něco podobného zažili. Po referendu o Brexitu v roce 2016 oslabila libra a ceny dovozů šly nahoru. V roce 2022, když inflace kulminovala na 11,1 % kvůli pandemii a energetické krizi, se zdálo, že horší už to být nemůže. Roky 2023 a 2024 přinesly úlevu, inflace klesla až na 1,7 %, ale teď jsme svědky nového nárůstu. Hlavními viníky jsou ceny potravin, dopravy – zejména letenek, které meziměsíčně poskočily o 30,2 % – a služeb, kde inflace dosahuje až 5 %, jak uvádí ONS.
Zdražování je víc než jen čísla
Inflace není jen statistika, je to každodenní realita pro miliony lidí. Když si Britové kupují chleba nebo letenku na dovolenou, cítí ten tlak na peněžence. A příčiny? Ty jsou jako skládačka, kde každý dílek přispívá k celkovému obrazu. Za prvé, dopady Brexitu stále bolí – omezený přístup na evropský trh znamená vyšší náklady na obchod a logistiku. Za druhé, globální faktory jako geopolitická nejistota či vývoj cen ropy přilévá olej do ohně. A pak jsou tu domácí tlaky: růst mezd a nákladů ve službách, sucha ovlivňující ceny potravin.
Bank of England v srpnu snížila základní úrokovou sazbu na 4 %, ale rozhodnutí bylo těsné – 5 hlasů pro, 4 proti. Proč taková opatrnost? Inflace je sice vysoká, ale hospodářský růst je slabý, jen kolem 0,8–1 % HDP. Přílišné utažení sazeb by mohlo ekonomiku ještě více přidusit.
Sociální cena inflace
Inflace má reálné oběti. Spotřebitelská důvěra je na bodu mrazu, index GfK ukazuje v srpnu hodnotu -19. Zadlužení domácností roste, zejména na kreditních kartách, a sociální organizace bijí na poplach – podle dat žije v chudobě 4,5 milionu dětí. Vyšší ceny znamenají nižší kupní sílu, více dluhů a rostoucí nerovnost. A britská vláda? Ta zatím sází na dlouhodobé reformy místo okamžitých balíčků pomoci, což vyvolává kritiku, jak uvádí zdroje agentury Reuters.
Proč by nás to mělo zajímat tady v Česku? Velká Británie je důležitým obchodním partnerem. Když tam rostou ceny, může to zdražit dovoz do ČR a oslabit poptávku po našich exportech. České firmy, které s Británií obchodují, tak čelí větší nejistotě, což může komplikovat jejich plánování.
Vyhlídky do budoucna
Bank of England očekává, že inflace dosáhne vrcholu kolem 4 % v září 2025 a pak začne klesat, možná až k cílovým 2 % v letech 2026–2027. Ale je to spíš přání než jistota. Pokud ceny energií nebo potravin zůstanou vysoké, nebo pokud geopolitické šoky naruší globální trhy, může inflace zůstat tvrdohlavě nad cílem. Na druhou stranu, rychlejší pokles cen a umírnění mzdových tlaků by mohli přinést úlevu dříve, jak naznačují optimističtější scénáře od Office for Budget Responsibility (OBR).
Velká Británie bojuje s inflací, která ji staví na nepříjemnou první příčku mezi zeměmi G7. S hodnotou 3,8 % v červenci a očekávaným vrcholem 4 % v září je jasné, že ceny zůstávají tvrdým oříškem. Ať už jde o dopady Brexitu, globální nejistotu, nebo domácí tlaky, jedno je jisté – Britové, a do jisté míry i my, budeme muset ještě nějakou dobu zatnout zuby. Otázkou zůstává, zda Bank of England a vláda najdou cestu, jak zkrotit inflační přízrak, aniž by potopily loď hospodářského růstu.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: ons.gov.uk, Bank of England, BoE, Reuters, n-tv.de