Srpnová nezaměstnanost dosáhla hranice čtyř procent, když meziměsíčně klesla o desetinu procenta.
Úřady práce evidovaly nejméně nezaměstnaných za posledních devatenáct let. Analytici předpokládají, že nezaměstnanost bude v České republice během následujících měsíců nadále klesat a v září pravděpodobně prolomí čtyřprocentní hranici. Vzhledem k nedostatku volných pracovních sil roste napětí na trhu práce, což podle nich povede k dalšímu růstu mezd.
Úřady práce v České republice evidovaly v osmém měsíci 296 826 uchazečů o práci, vůbec nejméně od června roku 1998. Přitom už o měsíc dříve, v prvním prázdninovém měsíci, se Česká republika podle mezinárodního srovnání na základě aktuálních údajů evropského statistického úřadu Eurostat mohla pochlubit nejnižší mírou nezaměstnanosti v rámci celé Evropské unie.
Zaregistrovaných nezaměstnaných bylo v srpnu o 6 248 méně než v červenci, a v porovnání s předchozím rokem pak dokonce o 91 648 méně. V srpnu bylo skrze úřady práce nabízeno 199 273 pracovních míst, o 11 207 více než v předchozím měsíci a o 60 005 více než ve stejném měsíci roku 2016. Aktuálně tedy připadá na jedno volné pracovní místo v průměru jeden a půl uchazeče.
Nejnižšího podílu nezaměstnaných v srpnu dosahovaly okresy Rychnov nad Kněžnou s mírou nezaměstnanosti ve výši 1,3 procenta a Praha-východ, kde byla míra nezaměstnanosti 1,5 procenta. Nižší než dvouprocentní nezaměstnanost evidovali také na Jindřichohradecku. Na druhé straně nejvyšším podílem lidí bez práce trpělo v srpnu Karvinsko, kde míra nezaměstnanosti dosáhla 9,3 procenta, a Mostecko s 8,7 procenta. V rámci srovnání krajů byl v tomto ohledu nejúspěšnější Plzeňský kraj s minimální mírou nezaměstnanosti činící 2,6 procenta, naopak nejvyšší nezaměstnanosti dosáhly Ústecký a Moravskoslezský kraj, shodně po 6,1 procenta.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka už nezaměstnanost v České republice zřejmě klesla pod svou přirozenou míru, což lze usuzovat ze stále rychlejšího růstu mezd. David Marek uvedl, že v dalších měsících bude nezaměstnanost dále klesat díky pokračujícímu růstu ekonomiky i příznivé sezonnosti. „Mírné zvýšení přijde až v závěru roku s úbytkem sezonních pracovních míst.“