Rozhovor s Richardem Benešem, obchodním ředitelem OVB Allfinanz a.s.
Richard Beneš je obchodní ředitel OVB Allfinanz a.s. Má bohaté zkušenosti s řízením produktů, segmentů a obchodu, ale také s realizací marketingových a prodejních aktivit v řádech miliard korun.
„Pokud si chcete svá vnoučata skutečně užít a „pomoci mladým s hlídáním“, tak nemůžete čekat do 67 let, to už budete s trochou nadsázky tak maximálně hlídat teenagery, aby neseděli celý den na mobilu.
Pro důstojný důchod bychom měli mít k dispozici zainvestovaný objem prostředků zhruba ve výši poloviny ceny nového malého bytu ve vašem městě, ale také maximalizovat příspěvky zaměstnavatele a využívat daňové úlevy – nejen v rámci DIP, ale i u doplňkového penzijního spoření a životního pojištění,“ říká Richard Beneš.
Jak vnímáte současnou situaci v oblasti starobních důchodů?
Český penzijní systém, jak je nyní nastavený, je solidární a sociální, z principu tedy nenechá nikoho snadno ve stáří propadnout na úplné dno. Na výši důchodu má ovšem mnohem větší vliv délka pojištění než výše příjmu. Ačkoliv je například v Praze dnes průměrná mzda 124 % celorepublikového průměru, průměrný pražský důchod je jen nepatrně vyšší než ve zbytku republiky. Lidé mají na důchod zainvestováno málo peněz a mimo to disponují stovkami miliard korun, které buď nepracují efektivně (peníze na běžných účtech, termínovaných vkladech, spořicích účtech nebo ve transformovaných fondech), nebo je lidé nevnímají jako úspory na stáří.
Kdy nejpozději by se měl člověk začít připravovat na důchod?
Na dlouhodobé pozitivní výsledky finančních produktů, a tedy i přípravu na důchod, má největší dopad složené úročení. Čím déle můžete nechat výnosy generovat další výnosy, tím méně budete muset dodávat z dalších finančních rezerv. Doporučujeme tedy začít hned s první výplatou odkládat 10 % příjmu. O tom, jak velkou sílu má složené úročení, vypovídá následující kalkulace: Děti, kterým rodiče při narození investují 180 000 Kč do akcií, mohou mít spolu se státním důchodem vyřešenou penzi i bez dalších vlastních investic.
Pomohla Čechům důchodová reforma?
Záleží na tom, kterou z „důchodových reforem“ máte na mysli. Kdyby nebyl zrušen druhý pilíř, bylo by zajímavé vidět, kolik stovek miliard korun by dnes měli důchodci navíc. Změny v loňském roce obecně hodnotíme jako pozitivní. Poslední „důchodová reforma“ nebyla nijak revoluční, spíše evoluční. Ale tento přístup je realističtější a dlouhodobě udržitelnější. Flexibilnější než hledat shodu na velké reformě napříč politickým spektrem je sjednotit alespoň pravidla daňových odpočtů, otevřít penzijní trh pro nové hráče a nechat najít nejlepší řešení pro klienty náš silně konkurenční finanční trh. A to se s příchodem DIP (dlouhodobý investiční produkt) děje. Nutné je ovšem dodat, že v oblasti povědomí o DIP je stále hodně práce. Náš průzkum ukázal, že 58 % respondentů ve věku 18–59 let o něm neví nebo si není jistá. A z těch, co ho znají, říká 65 %, že potřebuje více informací.
Kolik peněz by měl mít člověk připraveno na důchod?
V našem modelu dlouhodobě počítáme s tím, že starobní důchod bude představovat nejvýše 50 % čistého příjmu před odchodem do penze. Pro alespoň částečné udržení životní úrovně budete potřebovat dalších 20–30 % čisté mzdy z vlastních investic a ideálně vlastní bydlení k tomu. Samozřejmě záleží na výši vašeho příjmu a dalších parametrech, ale naše rada budoucím penzistům zní: objemem zainvestovaných prostředků, ze kterých budete průběžně čerpat, miřte orientačně na polovinu hodnoty nového malého bytu ve vašem městě. Tedy 200 000 korun na účtu bohužel zcela jistě nebude stačit.
Jak důležité je mít vlastní bydlení?
Extrémně! Už dnes se nůžky čistého jmění mezi domácnostmi dramaticky rozevírají. Pokud bydlíte ve vlastním, počítáte svůj majetek v milionech, v nájmu jen ve statisících. Takový rozdíl v kapitálu pak bude ve stáří, kdy přijdete o schopnost vydělávat peníze, logicky chybět.
Vlastní nemovitost v důchodu tak znamená zásadní výhodu. Přináší úsporu na nájmu a provozu, ale i větší jistotu a možnost financovat své potřeby – ať už prodejem, nebo pronájmem. Můžete se tak přizpůsobit aktuální životní situaci, třeba při přesunu do domova pro seniory. Průměrný starobní důchod je 20 680 korun a průměrný nájem za 2+kk v Praze kolem 25 000 korun, situace je tedy alarmující už nyní.
Jak by se měl na důchod připravit zaměstnanec a jak OSVČ? Jaké možnosti mají?
Mnoho podnikatelů jasně deklaruje, že od státu mnoho nečekají. ČSSZ umožňuje udělat si v aplikaci IDA (informativní důchodová aplikace) propočet, jak bude asi vypadat váš starobní důchod na základě dat, která o vás ČSSZ má. Výpočty jsou „ceteris paribus“ (za stejných okolností), tedy berte je jako nejlepší možný scénář, ale potřeba náhrady příjmu bude u OSVČ výrazně vyšší než u zaměstnanců. Pokud máte roční základ daně na úrovni minimální mzdy, budete mít starobní důchod jako zaměstnanec s minimální mzdou, i když děláte v IT a fakturujete 200 000 korun měsíčně. Myslím, že pro mnoho OSVČ bude starobní důchod nepříjemným překvapením, ale v té době bude už pozdě na to, adekvátně se připravit.
Obecně doporučujeme usilovat o to, aby příjmy v důchodu pokryly alespoň 70 až 80 % čistého příjmu, na který byli lidé zvyklí před odchodem do penze.
Jak konkrétně tedy máme postupovat při přípravě na důchod?
Pro důstojný důchod bychom měli mít k dispozici zainvestovaný objem prostředků zhruba ve výši poloviny ceny nového malého bytu ve vašem městě, ale také maximalizovat příspěvky zaměstnavatele a využívat daňové úlevy – nejen v rámci DIP, ale i u doplňkového penzijního spoření a životního pojištění. Důležité je také nezapomenout reinvestovat vrácené daně, i to může výrazně navýšit konečnou částku. Připomeňme si, že prostředky naspořené na důchod se obvykle nevybírají najednou – slouží k pravidelnému vyplácení renty, zatímco jejich zbývající část zůstává investovaná a dál se zhodnocuje.
Ne každý si může pro maximalizaci daňových výhod odkládat 4 000 korun měsíčně, ale i menší částky, pokud jsou správně a včas využity, mohou znamenat zásadní rozdíl. V systému, který je v mnoha ohledech rovnostářský, mohou být právě vysokopříjmoví pracující – zejména ve větších městech jako Praha –, ti, kdo pocítí největší propad příjmů. O to důležitější je začít řešit budoucnost včas. Nejlépe hned, respektive již s první výplatou.
A co když se podzim života nezadržitelně blíží a úspory na důchod jsou stále v nedohlednu?
Pro ty, kdo už nemají dost času nebo prostředků si spořit, je řešením pojištění dlouhodobé péče. Tento specifický produkt slouží k zajištění pravidelné finanční podpory v situaci, kdy se člověk ve stáří nebo po vážném úrazu stane závislým na pomoci druhých. Je to vhodná alternativa pro klienty ve vyšším věku nebo s omezeným rozpočtem.
Co nového vám ukázal průzkum realizovaný prostřednictvím agentury IPSOS?
Průzkum odhalil tři hlavní body, které jsme shrnuli do pojmu „české penzijní dilema“. Češi chtějí jít do důchodu dříve, budou v něm déle, než si myslí, a na důstojné prožití tří i více dekád budou potřebovat výrazně více prostředků, než mají.
Do kolika let chtějí Češi pracovat?
Podle dat z našeho průzkumu je ideální věk odchodu do penze okolo 60 let. Do maximálně 60 let věku by chtělo pracovat kolem 61 % lidí. Když tato data protnete třeba s údaji think tanku Ministr zdraví, kde se ukazuje, že průměrná doba života ve zdraví je 61,5 roku, jasně to ukazuje, že Češi chtějí odejít do penze ještě v „plné síle“ a dokud se cítí zdraví. Průměrný věk matky při porodu je 30,5 roku (ČSÚ 2024), což v kombinaci průměrného věku při porodu předchozí generace znamená, že se stanete prarodičem nejspíše ve věku právě okolo 60. Pokud si chcete svá vnoučata skutečně užít a „pomoci mladým s hlídáním“, tak nemůžete čekat do 67 let, to už budete s trochou nadsázky tak maximálně hlídat teenagery, aby neseděli celý den na mobilu.
Jak vy osobně vidíte demografickou křivku?
Jakmile začnou do důchodu odcházet silné populační ročníky tzv. Husákových dětí, narozené okolo roku 1970, začne se propad příjmu penzijního systému projevovat silněji. Zhruba mezi lety 2045–2060 nás čeká, zdá se, dno nejvyšších penzijních deficitů. V tomto období bude poměr pracujících na jednoho důchodce výrazně nižší než dnes. Je zajímavé ještě zmínit jeden často opomíjený paradox – přestože je pro určitou kohortu stanovena střední délka života při narození, s každým dalším dosaženým věkem se očekávaná délka dožití prodlužuje. Jinými slovy: čím déle člověk žije, tím vyšší má šanci dožít se ještě vyššího věku. A to si mnoho budoucích důchodců, když počítají s tím, jak dlouho v důchodu budou, neuvědomuje. Vyšší věk s sebou nese bohužel i vyšší náklady na zdravotní péči.
Jaká řešení má vaše společnost?
Komplexní – Allfinanz přístup postavený na individuálních cílech klienta. Tak jako se z několika desítek písmen abecedy dají poskládat stovky tisíc slov, tak i my v OVB tvoříme individuální řešení cílů našich klientů z finančních produktů našich 40 partnerů, renomovaných finančních institucí, se kterými spolupracujeme. Žádná dvě řešení nejsou stejná, i když mohou být složena z obdobných produktů.
Jak se na důchod připravujete vy sám?
Mám tu výhodu, že se od začátku své pracovní kariéry pohybuji ve financích. I proto jsem si rychle uvědomil, že s přípravou na důchod je třeba začít co nejdříve. Dodržuji základní zásady, které fungují a které jsou i doporučením pro naše klienty. Mám plán a držím se ho. Investuji pravidelně dle svého investičního profilu procento z příjmu do diverzifikovaného globálního portfolia složeného z akcií a dluhopisů. Využívám několik finančních nástrojů, mezi něž patří i ty konzervativnější. Využívám naplno daňové odpočty a tyto peníze v březnu automaticky reinvestuji. A také mám svého finančního poradce, odborníka, který má aktuální přehled o celém trhu a různých možnostech. S ním konzultuji některé změny a pravidelně vyhodnocuji situaci. V obdobích propadu na trzích nepanikařím, ale dokupuji za zlevněné ceny.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Richardem Benešem
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
