Rating USA klesá: Moody’s varuje před fiskální katastrofou

Když se řekne „bezpečné útočiště“, většina z nás si představí americké státní dluhopisy. Dlouhá léta byly symbolem stability, zárukou, že vaše peníze jsou v bezpečí. Jenže v posledních měsících se tento obraz otřásá v základech. Agentura Moody’s Investors Service snížila rating úvěrové spolehlivosti USA z Aaa na Aa1. A i když výhled změnila na stabilní, zpráva je jasná: fiskální budoucnost největší světové ekonomiky je nejistá. Jak jsme se sem dostali a co to znamená pro investory, trhy i pro nás v České republice?

Historický pád: Konec éry nejvyšší důvěry

Přinejmenším od roku 1917, kdy Moody’s začala hodnotit americké dluhopisy, USA držely nejvyšší rating. Až dosud. Snížení na Aa1 znamená, že žádná z velkých ratingových agentur – Moody’s, Fitch ani Standard & Poor’s – už USA nepovažuje za absolutně bezpečné. S&P snížila rating už v roce 2011, Fitch následovala v roce 2023 a teď Moody’s završila tento trend. Důvod? Rostoucí státní dluh, který k dnešnímu dni přesahuje 36 bilionů dolarů. Přesné číslo není k dispozici, ale dluh držený veřejností má v roce 2025 dosáhnout 99 % HDP. V absolutních číslech to znamená, že každý Američan by musel zaplatit přes 100 tisíc dolarů, aby dluh zmizel. A to se jen tak nestane.

Moody’s ve svém prohlášení zdůrazňuje, že rozpočtový deficit USA ve fiskálním roce 2025 je odhadován na 1,9 bilionu dolarů, což představuje 6,2 % HDP, a náklady na obsluhu dluhu překročí 1 bilion dolarů ročně. Představte si to jako hypotéku, která se neustále zvyšuje, zatímco váš příjem stagnuje. Agentura varuje, že bez razantních reforem může deficit do roku 2035 vzrůst až na 9 % HDP. To je číslo, které by většinu zemí poslalo do ekonomického pekla.

Proč rating klesl? Dluhová spirála a politická paralýza

Podívejme se na příčiny. Státní dluh USA roste rychleji než ekonomika samotná. Z 36 bilionů dolarů je letos splatných 9,2 bilionu, tedy více než čtvrtina. Refinancování takového objemu za vyšších úrokových sazeb – výnos 10letých dluhopisů je aktuálně kolem 4,5 % – znamená obrovské náklady. K tomu přidejte rostoucí mandatorní výdaje na sociální zabezpečení a zdravotní péči, které tvoří lví podíl rozpočtu. A co příjmy? Ty zůstávají relativně nízké, zvlášť když Kongres pod vedením republikánů tlačí na další daňové škrty.

Druhou stranou mince je politika. Moody’s otevřeně kritizuje neschopnost americké administrativy a Kongresu dohodnout se na opatřeních, která by trend zvrátila. Bílý dům sice rozhodnutí Moody’s odmítl a mluvčí Steven Cheung označil analýzu agentury za politicky motivovanou, ale fakta mluví jasně. Ministr financí Scott Bessent sice slibuje snížení deficitu na 3 % HDP, ale bez konkrétních kroků to zní spíše jako přání než plán.

Trhy v šoku: Co se děje s důvěrou investorů?

Snížení ratingu není jen akademická záležitost. Je to varovný signál, který může otřást finančními trhy. Jak ukazují data z minulosti, například po snížení ratingu S&P v roce 2011, akciové trhy zažily prudký pokles a volatilita vzrostla. Paradoxně ale poptávka po amerických dluhopisech zůstala vysoká – dolar a americké dluhopisy jsou stále považovány za „bezpečný přístav“ ve světě plném nejistot. Otázka zní: jak dlouho to vydrží?

Analytici varují, že investoři mohou začít požadovat vyšší výnosy za držení amerického dluhu. To znamená dražší půjčky nejen pro vládu, ale i pro firmy a domácnosti. Pokud důvěra bude klesat dál, může to vést k odlivu kapitálu do jiných aktiv nebo měn, což by oslabilo dolar. A to by mělo dopad na celý svět, včetně nás.

Česká republika: Nepřímé, ale citelné dopady

Jak se to dotkne Česka? Přímé dopady nejsou zcela zřejmé, ale v propojeném světě financí se žádná země nemůže tvářit, že ji americké problémy nezasáhnou. Česká ekonomika je silně exportní a citlivá na globální vývoj. Pokud snížení ratingu USA povede k vyšší volatilitě na trzích, může to znamenat oslabení dolaru vůči koruně, což by znevýhodnilo naše exportéry. Zároveň rostoucí globální úrokové sazby ztíží financování českých firem i státu.

Navíc, jak nedávno upozornila Moody’s, i evropské země včetně ČR čelí negativnímu výhledu ratingu kvůli energetické krizi a inflaci. Pokud se americká nejistota přelije do Evropy, můžeme očekávat tlak na domácí ekonomiku. Představte si to jako domino – když padne největší kámen, ostatní se třesou.

Mezi katastrofou a nadějí

Co nás čeká dál? Moody’s varuje, že bez razantních změn hrozí další zhoršení. Pokud USA budou pokračovat v politice vysokých deficitů a daňových škrtů, jak navrhují někteří republikáni, dluhová spirála se může vymknout kontrole. Na druhou stranu, pokud by Kongres a Bílý dům našli odvahu k reformám – například omezením mandatorních výdajů nebo zvýšením daní – mohli by situaci stabilizovat. Lze odhadovat, že stabilizační scénář by mohl udržet deficit pod 3 % HDP do deseti let, jak slibuje Bessent, ale na základě současných politických rozporů to vypadá spíše jako zbožné přání.

A co tržní zlom? Pokud by investoři zcela ztratili důvěru, USA by mohly čelit dluhové krizi, kdy by náklady na refinancování dluhu prudce vzrostly. To by otřáslo nejen americkou, ale i globální ekonomikou. Naštěstí, díky postavení dolaru jako rezervní měny, je tento scénář zatím nepravděpodobný.

Varování, které nesmíme ignorovat

Snížení ratingu USA agenturou Moody’s je budíček pro celý svět. Připomíná nám, že i největší ekonomika může narazit na své limity, pokud ignoruje fiskální realitu. Pro investory to znamená větší opatrnost, pro trhy vyšší volatilitu a pro nás v Česku nutnost připravit se na nepřímé dopady – od dražšího financování po možné kurzové výkyvy. Jedno je jisté: tato situace jen tak nezmizí. A my všichni budeme muset bedlivě sledovat, zda USA najdou cestu ven, nebo se ponoří hlouběji do dluhového bahna.

Foto: Pixabay

Autor: Petr Poreba