Tuzemská průměrná mzda vykázala v posledním čtvrtletí roku 2024 meziroční nárůst o 7,2 % nominálně, což po očištění o inflaci odpovídáreálnému zvýšení o 4,2 %. Jedná se o vyšší hodnotu, než očekával trh (3,8 %) i Česká národní banka (4,0 %). Průměrná mzda tak dosáhla 49 229 Kč, mediánová pak 41 739 Kč. Za celý rok 2024 pak činil průměrný mzdový růst 7,1 % nominálně a 4,6 % reálně.
Nejvíce se poslední loňský kvartál vydařil v činnostech v oblasti nemovitostí, kde se meziročně přidávalo o 16,0 %, v profesních a technických činnostech (12,2 %) a také v sektoru ubytování, stravování a pohostinství (10,3 %). Na opačném konci žebříčku nalezneme těžbu a dobývání (1,2 %), veřejnou správu (2,3 %) a vzdělávání (2,3 %).
Z geografického pohledu rostly mzdy nejsvižněji v Pardubickém kraji (9,0 %), v Praze (7,9 %) a v Olomouckém kraji (7,5 %), nejpomaleji pak v Karlovarském kraji (5,0 %), Ústeckém kraji (5,4 %) a na Vysočině (6,0 %).
Dohánění ztracené prosperity českých zaměstnanců utěšeně pokračuje. Navzdory mírnému ochlazení zůstává pozice zaměstnanců na pracovním trhu silná, zvláště pak v sektoru služeb, který se těší silné poptávce. Relativně slušně se ovšem drží i zpracovatelský průmysl. Zde sice vlivem slabého odbytu dochází ke snižování zaměstnanosti, nicméně ti pracovníci, kteří v něm zůstávají, jsou lépe honorováni. Dlužno ovšem dodat, že čeští zaměstnanci stále mají co dohánět. Reálná hodnota jejich průměrné hrubé mzdy momentálně odpovídá zhruba závěru roku 2018 a k předchozímu maximu, kterého bylo dosaženo ve druhém čtvrtletí roku 2020, jim stále chybí 7,3 procenta. V čistém vyjádření by ovšem rozdíl byl již znatelně menší, jelikož v mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy a tedy snížení zdanění práce. To ovšem prospělo výhradně středně- a vysokopříjmovým pracovníkům, ti nízkopříjmoví z něj prakticky nijak netěžili. Mzdy podle našeho odhadu budou v reálném vyjádření růst i v roce 2025, nicméně jejich tempo znatelně zpomalí. Předchozí vlna přidávání byla částečně umožněna na historické poměry vysokými ziskovými maržemi tuzemských firem, které se již ovšem zmenšují zpět do „normálních“ hodnot. Po loňských 4,6 tak letos počítáme „pouze“ s 3,3 procenty. Stávající rekord z roku 2020 tak zřejmě překonáme teprve příští rok. Dnešní data zároveň představují další signál pro Českou národní banku, že musí při snižování úrokových sazeb našlapovat opatrně. I nadále předpokládáme, že bankovní rada na svém březnovém zasedání raději ponechá tuzemské úroky beze změny.
Foto: Pixabay
Zdroj: CYRRUS
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
