Výdaje na domácnost máme jedny z nejvyšších v EU

Snižování energetické náročnosti budov může ušetřit až polovinu nákladů domácností na energie, tedy úsporu až 90 miliard korun ročně. Výdaje na domácnost, v nichž právě energie hrají výrazný podíl, jsou u nás jedny z nejvyšších v EU – Česká republika se v unii řadí až na 22. místo. Pro energeticky efektivní rekonstrukce je třeba vytvořit prostředí, které bude motivovat a zrychlí tempo renovací. S tím může pomoci mapování budov, reforma poradenského systému a kontinuita státní finanční podpory.

S ohledem na cíle Evropské unie vedoucí ke klimatické neutralitě do roku 2050, ke kterým patří i zvyšování energetické účinnosti budov, jsou v České republice míra i tempo renovací nedostatečné. 

Renovace vedoucí k nižší energetické náročnosti budov mají jak ekologický, tak ekonomický efekt. Z aktuálních údajů Indexu prosperity a finančního zdraví vyplývá, že 26 % z celkových výdajů obyvatel ČR připadá na výdaje na domácnost. Ve srovnání s ostatními zeměmi evropské sedmadvacítky nás to řadí až na nelichotivé 22. místo.  „Jsou to právě renovace budov a snížení jejich energetické náročnosti, co může výrazně přispět k menšímu zatížení rodinných rozpočtů,“ uvádí Marta Gellová, ředitelka aliance Šance pro budovy. V případě některých domácností nejsou renovace jen otázkou úspor, ale také nevyhnutelnou nutností. Více než 8 % populace žije v domácnostech, do kterých zatéká nebo se potýkají s vlhkostí zdí a podlah.   

Dle posledních dostupných údajů disponují byty postavené do roku 1970 jen v 26 % zateplenými střechami a jen necelých 40 % z nich má zateplené stěny. „Ve srovnání s novější výstavbou je nedostatečné zateplení starších bytů jasně patrné. U výstavby zahájené po roce 2015 už hovoříme o zateplení střech zhruba v 80 % a zateplené stěny má více než 90 % bytů. Obecně nejčastěji využívaným energetickým úsporným prvkem jsou tepelně izolační okna, což platí i pro starší budovy,“ říká Marta Gellová a dodává, že účinná jsou pouze komplexní energeticky úsporná opatření. Podrobnému srovnání přínosů jednotlivých energeticky úsporných opatření se věnuje i analýza Česko v datech. Roční spotřeba domácností představuje 31 % veškeré spotřeby energií v Česku, což převyšuje dokonce i celkovou spotřebu průmyslového sektoru.

Spolehlivá data, reforma poradenského systému a státní podpora jako klíčové prvky

Odborníci se shodují, že s ohledem na cíl dosažení bez emisního bytového i nebytového fondu do roku 2050 jsou aktuální míra i tempo renovací nedostatečné – tempo renovací je potřeba až ztrojnásobit, aby bylo reálné tohoto cíle dosáhnout. Více než polovina Čechů žije v domech, které byly postaveny před rokem 1980 a jsou stále v původním stavu. Studie ukázala, že dva miliony bytů nemají zateplené zdi, milion nemá izolační okna a 700 tisícům chybí jakékoliv zateplení.

„Základem jsou spolehlivá data, která podpoří naši snahu o renovaci budov v Česku a zachytí náš posun. Proto připravujeme velké mapování budov v Česku, které ukáže jak potenciál úspor v budovách, tak možný efekt investic. Renovace totiž nejsou pouze o úspoře peněz a energie, ale i o zlepšení vnitřního prostředí a zdraví jejich obyvatel,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček s tím, že návrh strategie plánuje MPO předložit vládě ke konci letošního roku. 

Pro zrychlení tempa renovací je důležité vytvořit prostředí, které bude dostatečně motivovat. To ostatně od členských států EU požaduje i Směrnice o energetické náročnosti budov. „Je důležité renovace propagovat a zdůrazňovat jejich výhody, ale samo o sobě by to nestačilo. Velkou roli hraje i správně nastavený poradenský systém, zachování kontinuity dotačních programů a jejich přizpůsobování aktuálním potřebám obyvatel,“  vysvětluje Marta Gellová.

Strukturovaný poradenský systém je pro dosažení cílů EU v oblasti energetické účinnosti budov zásadní a jeho reforma by měla zahrnovat víceúrovňový přístup. „Bude nutné budovat síť základního poradenství pro předprojektovou přípravu, kde lidé dostanou základní informace s využitím inovativních prvků digitálních technologií, aplikací nebo kalkulaček. V další úrovni musí být připraven pro pokročilejší konzultace systém odborného poradenství se zapojením energetických specialistů a projektantů, kteří pomohou zajistit detailní projektovou přípravu a dohled nad realizační fází,“ popisuje místopředseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Antonín Tesařík.

Novinkou v reformě poradenského systému jsou takzvané renovační pasy, klíčové dokumenty pro plánování renovací. Důraz na maximální úsporu energií a podporu komplexních rekonstrukcí klade i aktuální redesign dotačního programu Nová zelená úsporám. 

„Z hlediska motivace je velmi důležitá i pokračující státní finanční podpora, především pro nízkopříjmové skupiny. Je také zapotřebí prosazovat myšlenku, se kterou jsem se ztotožnil, že provedené renovace a energeticky úsporná opatření mohou být zároveň vhodným nástrojem pro ušetření peněz v důchodovém věku, kdy náklady za energie tvoří velkou část výdajů,“ uzavírá Antonín Tesařík.

Foto: Pixabay

Zdroj: Insighters PR