Detailní a zpřesněná statistika o výkonu české ekonomiky hlásí, že HDP v letošním 3. čtvrtletí rostl mezikvartálně o něco rychlejším tempem, než co naznačoval oficiální předběžný odhad. Meziroční tempo růstu české ekonomiky na úrovni 1,3 % bylo však ponecháno beze změny. Dle zpřesněných údajů rostla ve 3. čtvrtletí česká ekonomika tempem 0,4 % mezikvartálně a 1,3 % meziročně. Důležitým tahounem růstu české ekonomiky byla na straně výdajů spotřeba domácností, což platí o výkonu HDP jak v mezičtvrtletním, tak v meziročním vyjádření. K meziročnímu růstu HDP v letošním 3. čtvrtletí viditelně přispěl také zahraniční obchod a spotřeba vlády.
Zpřesněná detailní statistika vývoje HDP za letošní 3. čtvrtletí hlásí růst HDP 0,4 % v mezikvartálním vyjádření a 1,3 % meziročně. Předběžný oficiální odhad HDP, zveřejněný koncem října, hlásil pro letošní 3. čtvrtletí růst 0,3 % mezikvartálně a 1,3 % meziročně. Detailní data zároveň ukazují, že růst HDP za letošní 2. čtvrtletí byl revidován dolů z původně reportovaného růstu 0,4 % mezikvartálně a 0,6 % meziročně na mezikvartální růst 0,2 % a meziroční růst 0,5 %.
ČNB ve své prognóze, zveřejněné počátkem listopadu, očekávala pro letošní 3. čtvrtletí růst HDP tempem 0,3 % mezikvartálně a 1,3 % meziročně, skutečně vykázaný růst tak v zásadě velmi přesně odpovídá prognóze centrální banky. Meziroční růst spotřeby domácností, jenž ve 3. čtvrtletí činil 2,2 %, však mírně překonal prognózu centrální banky, jež počítala s růstem spotřeby na úrovni 1,9 %. Nejde o zásadní rozdíl, přesto je ale o něco silnější oživení spotřeby domácností z hlediska měnové politiky argumentem pro opatrnost při dalším snižování úrokových sazeb.
Mezikvartální růst HDP na úrovni 0,4 % byl v letošním 3. čtvrtletí tažen změnou stavu zásob a spotřebou domácností. Negativní vliv na mezikvartální výkon české ekonomiky měl zahraniční obchod (tzv. čisté exporty zboží a služeb), investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) a velmi nepatrně také o něco slabší spotřeba vlády.
Na straně tvorby HDP byl v letošním 3. čtvrtletí vykázán mezikvartální růst hrubé přidané hodnoty ve všech sektorech ekonomiky: tedy v průmyslu, stavebnictví, zemědělství a ve službách. V případě průmyslu šlo o první mezikvartální nárůst hrubé přidané hodnoty od počátku letošního roku a velmi dobře si v tomto ohledu ve 3. čtvrtletí vedl zpracovatelský průmysl. V meziročním vyjádření byla významným tahounem růstu české ekonomiky v letošním 3. čtvrtletí spotřeba domácností, spotřeba vlády a zahraniční obchod. Investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) a vývoj zásob měly na meziroční výkon HDP v letošním 3. čtvrtletí negativní vliv. Na straně tvorby HDP vzrostla hrubá přidaná hodnota meziročně ve službách, zatímco průmysl, zemědělství i stavebnictví vykázaly ve 3. čtvrtletí meziroční pokles.
Podstatnou zprávou je, že detailní statistika HDP ukazuje, že po určitém zaváhání pozorovaném ve 2. čtvrtletí se spotřeba domácností ve 3. čtvrtletí vrátila k viditelnému růstu. Spotřeba domácností by měla i v dalších čtvrtletích profitovat z kombinace relativně nízké inflace a solidního růstu mezd, díky čemuž se znatelně zlepšuje situace na straně vývoje reálných příjmů domácností.
Zajímavou zprávou je jistě také skutečnost, že v mezikvartálním vyjádření, tedy při růstu HDP tempem 0,4 %, překonala v letošním 3. čtvrtletí česká ekonomika výkon Maďarska či Polska, kde v letošním 3. čtvrtletí vykázala data mezikvartální pokles HDP a Maďarsko dokonce vstoupilo do technické recese. Za celý letošní rok očekáváme růst české ekonomiky zhruba tempem 1 % (přesněji o 0,9 % či 1,0 %), růst HDP Maďarska by měl být nižší než 1 % a polská ekonomika by mohla vykázat celoroční růst HDP mírně pod úrovní 2,5 %.
V roce 2025 by se měl růst HDP České republiky zrychlit zhruba na úroveň 2,3 %: tahounem by měla být spotřeba domácností, investiční výdaje a také vývoj zásob.
Radomír Jáč, hlavní ekonom, Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: KNKTR PR