Ukončit pracovní poměr ze strany zaměstnance lze buď dohodou nebo výpovědí. Výpověď může podat zaměstnanec (bez udání důvodu) nebo zaměstnavatel (uvede důvod).
Doporučuje se podat výpověď písemně a na kopii si nechat potvrdit převzetí a datum podání. Stejnou účinnost má i zaslání datovou schránkou (zaměstnavateli) nebo doporučeně na dodejku. Předchází se tím případným následným sporům. Není-li dosaženo dohody, je obecně stanovena výpovědní lhůta dva měsíce – počíná běžet prvním dnem následujícího měsíce – když je tedy podána (doručena) zaměstnavateli v průběhu října, běží od 1. listopadu a končí 31. prosince.
Pracovní poměr lze rovněž ukončit dohodou – v tom případě je sjednáno konkrétní datum, ke kterému pracovní poměr končí a v dohodě mohou být stanoveny i další podmínky, například výplata odstupného, prémií, úhrada škod, vrácení či nevrácení pracovních pomůcek atp.
Ve výpovědní lhůtě nemůže zaměstnanec nastoupit do jiného pracovního poměru, zaměstnavatel mu ale musí poskytnout volno (neplacené) na hledání nového zaměstnání. Jedná se o půlden týdně, přičemž tuto dobu lze sčítat (např. jeden den za dva týdny). Je-li zaměstnanec propouštěn pro nadbytečnost, ze zdravotních důvodů či z důvodu přemístění či zrušení firmy (nebo pokud pracovní poměr končí dohodou z těchto důvodů), zaměstnavatel je povinen mu čas na hledání nového zaměstnání proplatit a rovněž zaměstnanci náleží odstupné, a to podle odsloužených let až trojnásobek průměrné měsíční mzdy.
Foto: Pixabay
Autor: Martin Švehla