Řada evropských států stále vstřebává bezprecedentní vlnu Ukrajinců, kteří opouští svou zemi kvůli obavám ze stále trvajícího vojenského konfliktu způsobeného ruskou agresí. Zatímco délka jejich nuceného pobytu v zahraničí zůstává nejistá, mnoho z nich pochopitelně vyhledává možnosti zaměstnání a přivýdělku, aby finančně zajistili nejen sami sebe, ale mnohdy i své blízké.
Výzvy na cestě k Integraci
Tento článek vychází z analýzy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která poskytuje ucelený pohled na situaci. Integrace do pracovního trhu totiž zpravidla představuje pro uprchlíky značnou výzvu. Ve srovnání s jinými migranty se ukrajinským uprchlíkům dostává specifických překážek i příležitostí. Jejich často dobré vzdělání, existující sociální vazby v řadě evropských státech a možnost okamžitého přístupu k řadě profesí jsou nepochybnými výhodami. Na druhou stranu, mnoho z nich jsou rodiče s dětmi, což může jejich integraci komplikovat a státní podporu si proto bez jakýchkoliv pochyb zaslouží.
Dopady na evropský a český trh práce
Již v roce 2022 OECD předpokládala, že pracovní síla v Evropě vzroste o přibližně 0,5 %. Největší nárůst měla dle analýzy zaznamenat Česká republika (2,2 %), Polsko (2,1 %) a Estonsko (1,9 %), což ukazuje poměrně významný přínos pro místní dlouhodobě přehřáté trhy práce. Ve srovnání s migrací Ukrajinců v předválečném období je tento dopad samozřejmě odlišný a signalizuje důležité strukturální změny v dynamice trhu práce v Evropě.
Stejně tak proměna profilu migrantů přináší odlišné příležitosti. Výrazně vyšší míra vzdělání a kvalifikace totiž naznačuje přesun od méně kvalifikovaných uchazečů o zaměstnání ve službách a stavebnictví opačným směrem, což může evropské trhy práce obohatit o nové dovednosti a perspektivy.
Ohledně odhadu dopadů na pracovní sílu v ČR nebyla OECD příliš daleko. Dle dat Ministerstva práce a sociálních věcí totiž počet zaměstnaných osob s dočasnou ochranou přesahuje 118. tisíc, což je opravdu více než 2 % celkové pracovní síly (údaj za únor 2024). Vedle zaměstnaných uprchlíků někteří v tuzemsku také podnikají, neboť počet OSVČ s ukrajinským občanstvím narostl přibližně o 10 tisíc.
Michael Fanta, hlavní analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA