V pondělí 18. prosince budou ministři životního prostředí ze všech členských zemí EU včetně českého ministra Petra Hladíka rozhodovat o dalším osudu velmi důležité legislativy. Ta může výrazně změnit pravidla týkající se obalů potravin, drogerie a řady dalších výrobků.
Cílem takzvaného nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) je prevence a redukce obalového odpadu a větší využívání opakovaně použitelných obalů. Evropský Parlament schválil svoji pozici již 22. listopadu, členské země zastupované ministry ale budou mít v některých oblastech jiný názor. Společnost Miwa Technologies, která vyvíjí technologie v oblasti opakovaně použitelných obalů, níže přináší analýzu situace v předvečer klíčového hlasování.
Tahounem nejvíce ambiciózních změn v rámci celého nařízení, hlavně pak v oblasti opakovaně použitelných obalů, jsou Nizozemsko a Rakousko, následované Německem. Na opačném pólu stojí trojice skeptičtějších států. Jedním z nich je Česko, dále pak Itálie a Finsko.
Česká pozice byla konzervativní už od začátku, kdy byl v listopadu 2022 Evropskou komisí představen původní návrh nařízení. Hlavním motivem je zřejmě ochrana českých výrobců, kteří se obávají, že se na nová pravidla nebudou moci připravit dostatečně včas. Kriticky se vyjadřovala i Hospodářská komora ČR či Česká asociace odpadového hospodářství.
U Itálie jsou důvodem skepse její předchozí investice do recyklačních kapacit, preferuje proto nyní recyklaci obalů před principem jejich opakované použitelnosti. A u Finska zase hraje roli jeho papírenský průmysl, který silně lobbuje proti částem nařízení, které by jej podle jeho názoru mohly poškodit.
Zastánci změn na druhé straně argumentují obrovskými negativy jednorázových obalů a nutností harmonizovat pravidla napříč celým jednotným trhem EU, a nastavit tak určitou minimální laťku pro výrobce i například obchodní řetězce. Prosazují tak kupříkladu, aby určitá část plochy supermarketů – například 10 % – byla vyhrazena pro prodej zboží do opakovaně použitelných obalů.
Španělské předsednictví se snaží před zmíněným klíčovým jednáním Rady EU složené z ministrů životního prostředí připravit kompromis, přijatelný pro většinu členských zemí. Kompromisní znění nařízení se snaží zachovat většinu environmentálních cílů v oblasti udržitelnosti a redukce obalových odpadů, jak byly nastaveny v původním znění představeném Evropskou komisí. Ale zároveň chce nabídnout členským státům v řadě oblastí větší flexibilitu, například při dosahování cílů v oblasti předcházení vzniku odpadů, kdy je podle názoru řady členských států třeba přijmout korekční faktor zohledňující nárůst nebo pokles cestovního ruchu, což může významně ovlivnit množství odpadu.
Podle neoficiálních informací se ovšem třem výše zmíněným opozičním zemím včetně Česka podařilo v minulých dnech shromáždit skupinu zhruba deseti členských států, která s dojednávaným španělským kompromisem nesouhlasila a žádala další jednání. Pokud by minimálně čtyři z nich zastupující více než 35 procent obyvatel Unie vytvořily takzvanou blokační minoritu, musel by celý legislativní proces začít znovu, což už by se do voleb do Evropského parlamentu na jaře 2024 velmi pravděpodobně nestihlo. Výsledek všech oficiálních i neoficiálních jednání se ukáže právě v pondělí 18. prosince.
Nejnovější verze kompromisního znění připraveného španělským předsednictvím odráží poslední diskuse: navrhuje ambicióznější cíle týkající se opakovaně použitelných obalů pro rok 2040 pro různé alkoholické a nealkoholické nápoje (zvýšení z 20 % v původním návrhu na 40 %). Zároveň tento dokument na základě požadavků členských států EU navrhuje, aby byly z těchto cílů vyňaty vinné lahve, včetně šumivého a likérového vína.
Španělské předsednictví rovněž navrhuje, aby byly členské státy osvobozeny od povinnosti začít zálohovat plastové a kovové lahve, pokud se jim podaří v roce 2026 dosáhnout úrovně jejich třídění ve výši alespoň 78 %. Česko nyní tuto úroveň u umělohmotných lahví o několik procentních bodů překračuje. Dalším návrhem je povinnost prodejců s prodejní plochou nad 100 m2 přijímat zpět veškeré opakovaně použitelné obaly, ve kterých prodávají své zboží, a následně zajistit jejich návrat zpět do oběhu.
Podle neoficiálních vyjádření představitelů španělského předsednictví probíhají kolem nařízení o obalech a obalových odpadech největší lobbingové aktivity v oblasti environmentální legislativy za posledních pět let.
Nařízení vyvolalo velkou diskuzi už během projednávání v Evropském parlamentu. Ten v některých oblastech změkčil původní návrh Evropské komise, naopak ale přišel s novým ustanovením, které členským státům ukládá do roku 2030 povinnost zajistit tříděný sběr 90 % všech obalů, zejména papírových, plastových, skleněných a kovových. Parlament také chce stanovit konkrétní cíle pro snížení množství plastových obalů: 10 % do roku 2030, 15 % do roku 2035 a 20 % do roku 2040.
Přesto byla podoba nařízení schválená Evropským parlamentem v některých oblastech méně ambiciózní, než se původně čekalo. Jedná se zejména o zmírnění opatření pro maloobchodníky, aby vyhradili 10 % prodejní plochy pro prodej z plnících stanic do opakovaně použitelných obalů, a o vypuštění aktů v přenesené pravomoci, které by Komisi umožnily zavést nové kategorie využití opakovaně použitelných obalů.
Ať už ministři životního prostředí zaujmou na Radě EU 18. prosince k nařízení o obalech a obalových odpadech jakýkoliv postoj, nepůjde ještě o finální podobu budoucí platné legislativy. Následně totiž začne takzvaný vyjednávací trialog Rady EU s Evropským parlamentem a Evropskou komisí, který teprve přinese finální verzi. Pokud by se ovšem vše nestihlo do evropských voleb v červnu 2024, hrozí, že se celé odvětví na delší dobu ocitne ve značné nejistotě.
Foto: Pixabay
Zdroj: MIWA