Dopad poplatků na obnovitelné zdroje bude pro firmy minimální

Ačkoliv některé podniky a zájmové organizace zmiňují, že pro firmy to bude znamenat velký zásah, který promítnou i do cen svých produktů, reálný dopad by měl být mizivý. V průběhu roku totiž řada podniků uzavřela díky poklesu cen energií výhodnější smlouvy, od ledna tak na tom budou při meziročním srovnání lépe. Náklady se jim kvůli poplatkům oproti současnosti zvýší maximálně o 15 procent, popisuje ve svém komentáři obchodní ředitel společnosti MJEnergie Jan Šmíd.

Od příštího roku se počítá se znovuzavedením poplatku za podporované obnovitelné zdroje energie (POZE). V rámci snížení cen energií je od loňského října dočasně hradil stát, od nadcházejícího ledna se však má opět přenést na domácnosti a firmy. Oproti minulosti však s jednou zásadní parametrickou změnou – zatímco dříve firmy ve srovnání s domácnostmi platily výrazně méně a na celkové alokované sumě se více podílel stát, od příštího roku se podíl podniků a domácností prakticky srovná.

Obě skupiny spotřebitelů by tak od příštího roku měly za každou spotřebovanou megawatthodinu platit maximálně 495 korun bez DPH. Zástupci firem toto řešení kritizují, v jádru však lze říci, že přenesení větší části poplatku za POZE právě na podniky by pro ně v úhrnu nemělo představovat velký problém. Stížnosti firem i zájmových organizací v médiích jsou spíše pokusem o to, aby byl zachován status quo posledních 12 měsíců. Podniky si totiž během energetické krize zvykly, že poplatek hradit nemusely.

Skokový nárůst v loňském roce

Pokud však porovnáme situaci před rokem a nyní, pro firmy je v jádru mnohem příznivější. Vloni totiž musela řada z nich kvůli uzavírání nových smluv na plyn a elektřinu čelit nárůstu nákladů na energie i o více než 200 procent. Logickým vyústěním tohoto bezprecedentního stavu tak bylo, že podniky promítly své náklady do cen výrobků. Tímto krokem přitom argumentují i nyní, v řadě případů se však u zdražení bude jednat spíše o záminku nebo jen o snahu o silový způsob vyjednávání. Reálně k tomu nebude důvod a pokud ano, měl by být procentuální nárůst naprosto zanedbatelný.

Aktuální ceny energií se již několik měsíců pohybují pod vládním stropem. Podniky toho proto zpravidla využily k uzavření nových smluv. Příští rok tak nemusí vyhlížet s obavami z toho, že by plánovaný konec zastropování cen přinesl velký skok směrem nahoru.

Navýšení nákladů do 15 procent

Pokud bychom vzali v potaz konkrétní čísla, cena elektřiny se v současnosti pohybuje kolem 3600 korun za megawatthodinu. Pokud by tedy k obnovení poplatků za POZE došlo už například nyní od listopadu, dosahovalo by meziměsíční navýšení nákladů do 15 procent. Pokud situaci srovnáme s loňskem, jde nejen o výrazně nižší navýšení nákladů z hlediska procent, ale také v absolutních číslech. Tehdy se řada firem potýkala s astronomickými částkami, které ty současné i při započítání poplatku za OZE výrazně převyšovaly. Ačkoliv jsou tedy důvody pro nespokojenost se současnými změnami pochopitelné, v úhrnu by na tom firmy na začátku příštího roku měly být i s poplatky za POZE lépe než na startu toho letošního.

Nejhlasitějšími odpůrci znovuzavedení poplatků jsou poměrně logicky zejména podniky, jejichž provoz je velmi energeticky náročný. Uvádějí, že budou muset platit i například 30 milionů na energiích navíc. V těchto případech však už ale nezaznívá ono „B“, tedy že ročně jejich náklady na energie činí stovky milionů korun. V jádru se tak opět jedná o menší nárůst, než se může na první pohled zdát.

Mizivý dopad na ekonomiku firem

Zároveň příliš neobstojí ani argumenty spojené s tím, že firmy v některých jiných zemích Evropské unie platit poplatky za POZE nemusí, případně jsou tyto částky výrazně nižší. Opět totiž nezaznívají v plném kontextu, tedy že v řadě těchto států se cena elektřiny obecně pohybuje na jiných, zpravidla nižších hodnotách než v Česku. Typickým příkladem může být Portugalsko.

Návrat poplatků za POZE tak lze v jádru považovat spíše za logický krok spojený s celkovým zklidněním situace na energetickém trhu. Jeho reálný dopad na ekonomiku firem bude mizivý. Klíčová pro vývoj cen energií tak i nadále zůstane zejména mezinárodní situace, ať už jde o válku na Ukrajině či v Izreali.

Jan Šmíd, obchodní ředitel společnosti MJEnergie

Foto: Pixabay

Zdroj: LESENSKY.CZs.r.o.