Mzdy budeme dál zvyšovat, avizují české firmy. Dohodáři ale přijdou zkrátka

České firmy si uvědomují, že zaměstnanci jsou jejich největším kapitálem. Sledují proto vývoj inflace a větší část z nich (55 %) pravidelně valorizuje mzdy. V roce 2024 zvýšení mezd plánuje zhruba 84 % z měřených společností. Podniky přemýšlejí také o zaměstnaneckých benefitech: Za důležité je považuje zhruba 82 % z nich. 

Vyplývá to z výzkumu, který pro společnost PKF Apogeo zpracovala agentura Ipsos. Podle něj firmy zároveň reagují na změny v legislativě platné od 1. října letošního roku, které mají zrovnoprávnit smlouvy na dohodu o pracovní činnosti (DPP) a dohodu o provedení práce (DPČ), takže je omezují nebo mají v plánu omezit. Týká se to 38 % dotazovaných.

Valorizace do 10 %

„Navýšení mezd, které firmy plánují na příští rok, se bude v průměru pohybovat do 10 procent,“ upřesňuje na základě výsledků výzkumu managing partner PKF Apogeo Tomáš Pacovský s tím, že menší firmy s 1-49 zaměstnanci přistupují k zaměstnancům zpravidla individuálně a plošné opatření vzhledem k nárůstu inflace nezaváděly.

Dohody s ohledem na legislativní změny už omezilo 11 % firem, dalších 27 % je nejspíše omezí či nahradí běžnými pracovními smlouvami. Vzhledem k tomu, že nová legislativa v době sběru dat pro průzkum ještě neměla definitivní podobu, odpovědělo 44 % dotázaných, že dohody pravděpodobně omezovat nebudou, jen přizpůsobí novým zákonným podmínkám.

„Věřím, že k omezení DPP určitě dojde, ztratí totiž pro zaměstnavatele atraktivnost a celá agenda se velmi zkomplikuje,“ říká Jana Hajdová, Payroll & HR Outsourcing Team Leader. „Pokud hovořím s kolegy se zkušenostmi ze mzdové praxe, připravovaný systém není bohužel procesně dobře nastavený,“ dodává.

Benefity i 20 tisíc

„Obecně lze říci, že malé společnosti nepovažují zaměstnanecké benefity za tolik důležité, svým zaměstnancům je poskytují méně často a investují do nich signifikantně méně prostředků oproti společnostem větším,“ komentuje zjištění výzkumníků partner firmy pro oblast transakcí Pavel Postl.

Náklady na benefity se podle výzkumu nejčastěji pohybují v pásmu do 2,5 tisíc Kč. Čtvrtina firem ale takto investuje do zaměstnanců měsíčně 2,5-5 tisíc korun a devět procent 6-10 tis. Kč. Zbytek konkrétní částky neeviduje, nebo naopak přispívá ještě víc – v ojedinělých případech i přes 20 tisíc korun.

Standard představují stravenky a příspěvky na stravování, které nabízí 56 % zaměstnavatelů. Oblíbená je dovolená nad rámec zákonné lhůty (47 %), zaměstnanci oceňují i příspěvek na penzijní spoření, který poskytuje 42 % firem. „Bude zajímavé porovnat výsledky za půl roku,“ říká Jana Hajdová. Protože osvobození benefitů od daní bude mít limit v úrovni poloviny průměrné mzdy, dojde k významnému snížení atraktivnosti některých druhů benefitů a firmy budou nuceny hledat jiné cesty. Také mladá generace má jiné požadavky na benefity, směřuje spíše do oblasti flexibility a work-life balance.

Velcí chtějí omezovat home office 

Samostatnou kapitolou je home office. Práce z domova byla ještě před několika roky jednoznačně považována za benefit, postupně se ale stala standardním prostředkem k řízení efektivity. Podle Pavla Postla ji umožňují průměrně přes dvě třetiny firem, 39 % z toho plošně.

Vzhledem k nové legislativě ale plánuje možnost práce z domova omezit 21 % firem. Nejčastěji jsou to ty největší s 500 a více zaměstnanci (27 %). Je možné, že tady ještě dojde k posunům – původní návrh zaměstnavatele dost vystrašil, ale po aktualizaci už novela nepůsobí tak zle. Naopak možná v souvislosti s výše uvedeným firmy svůj postoj k home – office přehodnotí.

Outsourcing jako řešení

Průměrně zhruba tři čtvrtiny firem využívají podle výzkumu outsourcing, přičemž nejčastěji outsourcují účetní a daňové činnosti, a to zejména malé společnosti s méně než 50 zaměstnanci. Velké firmy naopak účetní a daňové služby outsourcují signifikantně méně. Tyto firmy nejčastěji externě zajišťují právní a administrativní funkce, facility a správu nemovitostí.

Mezi nejčastější důvody využívání outsourcingu pro řešení nedostatku pracovní síly patří potřeba snižování nákladů. U středně velkých firem hraje roli signifikantně častěji rostoucí tempo technologií a digitální transformace. Podobně pro velké firmy je hlavním důvodem přístup k novým technologiím a postupům.

„Outsourcing však nabízí i jiné přednosti, než jsou zmiňované ve studii – například nezávislý pohled zvenčí firmy může obohatit a zlepšit procesní nastavení a v mnoha směrech také řešit zastupitelnost. Outsourcing HR by mohl přinést i zlepšení mezilidských vztahů na pracovišti,“ uzavírá Jana Hajdová.

Foto: Pixabay

Zdroj: PKF APOGEO