e-news.cz - kurzy
Reklama

Otto Daněk: Je na nás všech udělat maximum proto, aby se český průmysl dožil ve zdraví své budoucnosti!

25.09.2023, Autor: Renáta Lucková

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Otto Daněk: Je na nás všech udělat maximum proto, aby se český průmysl dožil ve zdraví své budoucnosti!

Rozhovor s Otto Daňkem, předsedou představenstva společnosti Atas elektromotory Náchod, a. s. amístopředsedou Asociace exportérů ČR, místopředsedou představenstva Elektrotechnické asociace ČR.

Otto Daněk je místopředseda Asociace exportérů ČR, místopředseda představenstva Elektrotechnické asociace ČR a předseda představenstva ve společnosti Atas elektromotory Náchod, a.s., která je již od roku 1928 tradičním českým výrobcem nejen elektromotorů pro všeobecné použití, ale také „zákaznických“ motorů, konstrukčně přizpůsobených účelu použití. Firma vyváží své motory také do dalších 65 zemí světa a zaměstnává více jak 750 lidí. 

„A co tedy potřebujeme? Dlouhodobou vizi v energetice, dopravě, datové infrastruktuře. Rychlé budování dálniční sítě. Modernizaci železniční sítě. Zásadní reformu školství. Jasnou strategii ve vědě a výzkumu. Stabilní legislativní prostředí. Rychlou vymahatelnost práva. Moderní zákoník práce srovnatelný s vyspělými zeměmi. Konkurenceschopné ceny energií. Akční a odvážnou vládu,“ říká Otto Daněk.

V roce 1928 založil pan Antonín Taichman v Náchodě elektrotechnickou továrnu ATAS.  Jak moc tato historie zavazuje?

Když si uvědomím, že elektromotory se v Náchodě vyrábějí téměř sto let, že naše společnost přežila dopady krachu NY burzy 1929, hyperinflaci v Německu 1933, okupaci 1939, znárodnění 1948, okupaci 1968, „rozvod“ se Slovenskem 1993, krize 2008, 2013, 2020 a firma stále vzkvétala, tak to je obrovský závazek, abychom našim potomkům předali firmu, která bude mít před sebou minimálně stejně dlouhou budoucnost, jako je její minulost. 

Jak je na tom podle vašich zkušenosti český průmysl?

Aktuálně náš průmysl není v dobré kondici, ale situace se zatím zdá lepší než to, co nás čeká v následujícím půl roku. Náš průmysl v minulých třech letech bojoval s tvrdými dopady, které přinesl Covid 19 a nedostatek některých komponent, a když už se zdálo, že tato úskalí jsme překonali, přišla ruská agrese na Ukrajinu, která přinesla obrovský nárůst cen materiálů, a hlavně raketový růst cen všech druhů energií. Toto všechno jsou faktory, které, kromě dalších, významně negativně ovlivňují konkurenceschopnost našich firem na světových trzích. 

Jak je to se zaváděním moderních technologií?

Bez moderních technologií, v době, kdy na trhu práce není dostatek nejenom kvalifikované, ale i běžné pracovní síly, se dnes neobejde žádná firma.

Může v průmyslu pomoci více umělá inteligence?

Zcela určitě, ale ne hned a ne všude. Je třeba mít v této záležitosti vzdělané pracovníky – zejména ty nové, kteří přicházejí ze škol, ale naše školství ustrnulo před mnoha lety, nevychovává studenty dle budoucích potřeb firem a vůbec nemotivuje studenty ke studiu technických oborů.

Jste také místopředseda Asociace exportérů. Jak se dnes daří exportérům?

Česko je bytostně závislé na exportu, který dlouhodobě tvoří více než 80 % našeho HDP (loni to bylo dokonce téměř 100 %). Obrovskou závislost máme na SRN, kde každoročně končí téměř třetina našeho exportu. A Německo v tuto chvíli se nenachází v ideální kondici. Nadneseně říkám: „když Německo dostane rýmu, Česko má těžký zápal plic“. Myslím, že Německo nyní prožívá těžkou angínu, a to se zrcadlí i u nás. Výsledky přeshraničního exportu za první pololetí ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou celkem uspokojivé – naše firmy vyvezly zboží a služby v hodnotě 2,371 bil. Kč, což je o 133 mld. Kč více než loni (+ 6 %), ale varující je skutečnost, že za prvé v letních měsících minulého roku chyběly čipy a další komponenty, což snížilo srovnávací základnu, za druhé rychle klesající rozdíly v jednotlivých měsících, kdy v lednu meziroční nárůst exportu činil + 14 %, v únoru + 10 %, v březnu + 6 %, v dubnu + 2 %. Od května export v meziměsíčním srovnání propadá! Nejvíce propadají hutě, slévárny, gumaři, plastikáři, výrobci hnojiv, růst zaznamenali výrobci léků a automobilů. S přihlédnutím k prediktivním ukazatelům i ke skutečnosti, že jsou pozastaveny dodávky některých komponent pro automobilový průmysl, lze očekávat meziměsíční propady i ve vlajkové lodi českého exportu – automobilovém průmyslu.

Jak se změnily možnosti českých exportérů?

Velký vliv má nařízený zákaz exportu a v některých případech i dobrovolné zrušení exportu do Ruské federace. Tam jsme každoročně vyváželi zboží a služby za cca 100 mld. Kč. Cítit jsou i některá ochranářská opatření v USA, Číně, ale i v dalších zemích. Propadá se i export energetických komodit, takže nás asi nečekají slunečné zítřky.

Kdy se podaří vyvážet nikoli komponenty, ale především produkty s vyšší přidanou hodnotou?

Toto je už obehraná písnička. Vláda a všichni „moudří“ říkají: „Vyvážejte výrobky s vyšší přidanou hodnotou“. K tomu se dá podotknout, že je potřeba rozlišovat přidanou hodnotu technickou, a ta je určitě vysoká, protože jinak bychom neobstáli ve světové konkurenci. Ta ekonomická přidaná hodnota už není dobrá, ale to není vina českých exportérů. V minulosti jsem vlády na různé dotace a daňové úlevy natáhly mnoho zahraničních firem, které zde založily dceřiné společnosti a samozřejmě zisky, potažmo přidaná hodnota se realizují na finálním výrobku. Tyto firmy nemůžeme zrušit, ani nijak zásadně ovlivnit. Jen pro zajímavost, v roce 2022 vyvezly dcery svým matkám v zahraničí zboží v hodnotě 1,3 bil. Kč, což je více než 23 % z celkového exportu.

Jak k tomu pomáhá nebo nepomáhá současná vláda?

Nechtěl bych známkovat jako ve škole, ale zatím to vypadá na reparát, pokud by k tomu vláda dostala druhou možnost, což zcela určitě nedostane. Myslím, že její největší chybou, a to si nemyslí jen zaměstnavatelé a podnikatelé, je její nekomunikace. Několikrát jsme jako Asociace exportérů nabízeli pomocnou ruku, ale na naše dopisy či pozvánky na exportní fóra nebylo vůbec reagováno, či potvrzená účast byla těsně před konáním akce zrušena. Navíc si myslím, že když je kasa prázdná, tak minimálně 2/3 deficitu musím hledat a najít ve vlastních řadách. Řada institucí je personálně předimenzována, ale tady se úspory nehledají. Odnášejí to ti nejzranitelnější – rodiny s malými dětmi a důchodci. Náš zákoník práce je předpotopní a systém vzdělávání již dávno neodpovídá změnám, které se odehrávají na podnikatelském poli. Stát nepodporuje aplikovaný výzkum. Stejně tak neměníme legislativu a daňový systém dle současných trendů. Tyto věci nás velmi svazují, brzdí nás využít nové příležitosti a demotivují nás v každodenní práci. Řada firem již musela ukončit svoji činnost, protože nemohly díky zahraniční konkurenci promítnout ceny vstupů do cen svých výrobků. Díky jedné z nejvyšších inflací z EU narůstá tlak na navyšování mezd, ale produktivita práce roste polovičním tempem než mzdy. Delší dobu nám chybí řada základních léků, máme velmi drahé potraviny ve srovnání v rámci EU. Nedostatek lékařů, zdravotních sester a řemeslníků, svědčí o tom, že je něco dlouhodobě špatně. Naše prvenství je pouze v nejrychleji rostoucím se zadlužování z celé EU a jako jediná země z tohoto uskupení jsme nedosáhli na výsledky z před covidového období. A v této situaci premiér veřejně prohlašuje, že „ČR je nejúspěšnější zemí v postkomunistickém prostoru a v mnoha parametrech se vyrovná zemím západní Evropy“. Z čeho asi vyplývá tato samochvála?

Je potřeba dle vás více škrtat nebo investovat?

Toto musí být vyvážené a hlavně racionální. Škrtat je potřeba zejména v přebujelé administrativě a hlavně tam, kde není jakákoliv záruka návratnosti investice. Naopak je třeba investovat do aplikovaného výzkumu a do infrastruktury. Naše dálniční síť každoročně stojí podnikatele několik miliard korun na prostojích a poničených vozech. Naše rychlostní železnice téměř neexistují, i když se všichni zaštiťují „zelenou politikou“ a právě tyto železnice by mohly významně odlehčit dálnicím a snížit produkci CO2. Potřebujeme změny, vizi na 30 let, tak, jak o ní mluvil premiér na konferenci „Česko na křižovatce“. Ale hlavně je třeba konat a na nic nečekat.  Bojujeme o zachování našich firem i pro další generace. My víme, co chceme, ale potřebujeme akční vládu, která se shodne na základních principech, jak vést tuto zemi k šťastné budoucnosti. 

A co tedy potřebujeme? Dlouhodobou vizi v energetice, dopravě, datové infrastruktuře. Rychlé budování dálniční sítě. Modernizaci železniční sítě. Zásadní reformu školství. Jasnou strategii ve vědě a výzkumu. Stabilní legislativní prostředí. Rychlou vymahatelnost práva. Moderní zákoník práce srovnatelný s vyspělými zeměmi. Konkurenceschopné ceny energií. Akční a odvážnou vládu.

V roce 2021 jste byl oceněn medailí od tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka za zásluhy v elektrotechnice a ICT. V roce 2015 jste se stal manažerem roku v odvětví energetický a elektrotechnický průmysl a byl jste vybrán do top 10 manažerů roku. Za co jste toto ocenění obdržel? Co pro vás znamená? 

Doufám, že to nebylo pouze za to, že jsem v průmyslu již 44 let. Jak jsem uvedl, snažím se řídit svěřenou firmu tak, aby měla před sebou minimálně dalších sto let své budoucnosti a na celostátním fóru pracuji aktivně v Asociaci exportérů ČR a v Elektrotechnické asociaci ČR. Kromě toho jsem deset let učil na Univerzitě v Pardubicích ekonomický management, aktivně pracoval a publikoval řadu článků ve společnosti pro Etiku managementu a zároveň jsem dlouholetým členem Tripartity KHK. Ad hoc se snažím podporovat i potřebné. Nesmírně si obou ocenění vážím a mám pocit, že moje práce nepřišla vniveč. 

Svět se dnes velmi dynamicky mění. Kam podle vás tato změna spěje?

Tady lze jen těžko předpovídat, a kdybych to uměl, asi bych se živil něčím jiným, ale to by mě určitě nebavilo. Tady je mnoho neznámých, které se ještě velmi dynamicky v průběhu času mění. A proto bych to nechal na prognosticích, kteří se touto problematikou živí. Ale na prognózy na dlouhodobý horizont u nás ani ve světě nenajdeme někoho, kdo by se stoprocentní jistotou mohl říci, jak to bude vypadat za 20 a více let.

Jakou úlohu bude hrát v této změně průmysl?

Určitě velmi důležitou, ale proto je na nás všech, abychom udělali maximum proto, aby se český průmysl dožil ve zdraví své budoucnosti!

Děkuji za rozhovor.

Foto: Poskytnuto Ottem Daňkem

Autor: Renáta Lucková


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama