Předkladatel: vláda
Datum předložení: 25. 8. 2023
Hodnocení EM: 50%
Hromadné žaloby v minulém volebním období zamrzly ve sněmovně a nevyšel ani pokus o jejich resuscitaci hned po volbách. Nyní jsou zpět, ale pochybnosti u zákonodárců i soudců přetrvávají. Čím to?
Jedním z důvodů je zjevný protimluv, kterým jsou hromadné žaloby odůvodňovány. Jedna teze říká, že zavedení hromadných žalob povede k odbřemenění soudů, čímž vznikne prostor pro to, aby se rozhodování soudů zrychlilo. Podle teze druhé je účelem těchto žalob zamezit problému tzv. racionální apatie, kdy poškození nemají zájem uplatňovat své bagatelní nároky, protože je to pro ně z ekonomického hlediska příliš nákladné a možný úspěch ve sporu jim za to nestojí.
Jinými slovy nám důvodová zpráva tvrdí, že dojde k odbřemenění soudů tím, že budou řešit spory, které by jinak ani nevznikly. Faktem je, že spotřebitelské spory, které se prostřednictvím hromadných žalob nejčastěji řeší, na rozdíl třeba od insolvencí, žádné velké břemeno pro soudy aktuálně nepředstavují. Po zavedení hromadných žalob se může situace rázem změnit. Zatímco soudcům absence hromadných žalob vyhovuje, pro veřejnost je současný systém individuálního uplatňování nároků nevýhodný. A protože justici nemáme pro soudce, ale pro veřejnost, hromadné žaloby budou. Vyžaduje to ostatně i evropská směrnice o zástupných žalobách z roku 2020.
Podstata vládního návrhu vychází ze směrnice, ale hned zkraje je nutno říci, že výše naznačený rozpor vláda řeší podle mustru, aby se vlk nažral a koza, rozuměj málo žalob, zůstala celá. Využívá k tomu řadu rozcestníků, které rozevírají nůžky hromadných žalob do široka, nebo naopak tyto žaloby spíše omezují. Jde o to, v jakých sporech je možné hromadné žaloby podávat, kdo je smí podávat, jakou bude mít odměnu a podobně. Ve všech těchto parametrech vláda záměrně zvolila užší vymezení s jasným cílem, aby se nám to moc nerozjelo. Na druhou stranu ale důvodová zpráva připouští, že až se hromadné žaloby etablují, bude možné zvažovat rozšíření mantinelů.
Hromadné žaloby budou omezeny pouze na spotřebitelské spory, kde se jejich potřeba pociťuje zpravidla nejčastěji. Jednou žalobou mají být uplatněny všechny nároky vzniklé z jediné protiprávní činnosti, které tak lze vymoci v jednom soudním řízení. Procesní legitimaci k podání hromadné žaloby bude mít v souladu s unijní regulací určená nezisková osoba (např. dTest, Sdružení českých spotřebitelů apod.). Advokáti úplně neostrouhají, neziskovka si je najme a podle všeho si bude muset „najmout“ i jejich peníze, protože podobné spory se táhnou dlouhou dobu a bez investorů se jednoduše nemohou obejít.
Zákon počítá s řízením na přihlašovací bázi. Podle předkladatele s ním nejsou spojena téměř žádná rizika zneužití. Jedná se o princip nazývaný opt-in, v němž se musí členové skupiny do řízení v určené lhůtě výslovným projevem vůle připojit. Skupina musí mít dostatečný počet členů, konkrétně alespoň 20. V řízení jsou následně projednávány nároky pouze těch, kteří se přihlásili. Opakem je opt-out, kdy jsou členové skupiny připojeni automaticky a mohou se odhlásit. Zastánci opt-outu přitom argumentují tím, že opt-in dostatečně neřeší problém racionální apatie spotřebitelů, kteří se o hromadné žalobě ani nemusí dozvědět. Zákon kvůli tomu počítá s povinnou infomační kampaní.
A nyní k tomu, čeho se vlastně všichni bojí. Zkušenosti s hromadnými žalobami ze zahraničí, zejména z USA, ukazují, že je lze zneužít ke konkurenčnímu boji, vymáhání smyšlených nároků, případně k reputačnímu či majetkovému poškození žalovaného. Zapojení neziskových organizací s akreditací od Ministerstva průmyslu a obchodu jako jediného oprávněného žalobce má být pojistkou. Má to ale háček. Žalobce bude řízení financovat a ponese též riziko prohry. Když si tuhle větu dvakrát zopakujete, musí vám být jasné, že takhle fungují komerční investoři, těžko ale něco takového očekávat od neziskovky. Oficiální žalobce tak může být jen nastrčenou zástěrkou.
Co se týče pojistek a ochrany před zneužitím, je jich v zákoně víc než v minulé předloze. Dokonce i odměna žalobce v případě vítězství je nejistá, neboť není stanovena pevným procentem nebo tarifem. O její výši na základě návrhu žalobce a po posouzení výše odhadované odměny v rámci zákonných mantinelů rozhodne soud. Pokud už hromadné žaloby přijdou, soudům kromě nich přibude další práce. Kromě řízení budou muset posílat informace do rejstříku hromadných řízení, vedeného u ministerstva spravedlnosti, v němž budou po splnění podmínek uveřejňována jednotlivá probíhající řízení a nejdůležitější úkony v nich provedené.
Předložený návrh je výsledkem schizofrenie kolem odbřemeňování nebo zatěžování soudů. Hromadné žaloby chceme, ale vlastně je tak úplně nechceme. Nebo jinak: chceme a musíme je mít v zákoně, ale nechceme je na stole. A to se předkladateli celkem povedlo.
Foto: Pixabay
Zdroj: Redakce EM
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
