Tuzemské firmy mají druhé nejvyšší odvody za zaměstnance z devatenácti zemí v regionu střední a východní Evropy.
Odvody českých firem z průměrné hrubé mzdy zaměstnance na sociálním a zdravotním pojištění dosahují čtyřiatřiceti procent. V čele žebříčku je mezi zeměmi regionu Slovensko, kde souhrnné pojistné o dvě desetiny přesahuje pětatřicet procent. Nejvyšší celkové daně a náklady na zaměstnance jsou pro firmy v Řecku.
Nejvyšší finanční výdaje na daně a náklady na zaměstnance zatíží firmy, které se rozhodnou v rámci regionu podnikat v Řecku. Společnosti jsou tam totiž zatíženy nejvyšší korporátní daní v regionu, činící 29 procent, vysokých hodnot dosahují také odvody na sociálním a zdravotním pojištění a DPH (24 procent). Nejpřívětivější korporátní daně naopak investoři odvedou v Černé Hoře, kde je daň z příjmů právnických osob na devíti procentech. Podobně je na tom s devítiprocentní korporátní daní Maďarsko, to však nízkou sazbu podnikové daně kompenzuje sazbou DPH ve výši 27 procent.
Většina států střední a východní Evropy (a zároveň členských zemí EU) disponuje harmonizovanými normami výběru DPH. Navzdory tomu však sazba DPH v jednotlivých státech dosahuje značných rozdílů. Nejvyšší sazbou DPH disponuje Maďarsko a standardně činí 27 procent. Druhá nejvyšší sazba, ve výši 24 procent, je v Řecku. Česká republika je v rámci jednadvacetiprocentní základní sazby DPH v průměru regionu. Jako jediná země regionu má jednotnou sazbu této daně Bosna a Hercegovina, a to ve výši 17 procent.
Česko se v rámci sazby korporátní daně řadí k vyššímu průměru regionu
Nejvyšší pokles daně z příjmů právnických osob (DPPO) zaznamenalo Maďarsko, kde z původních dvou sazeb (10 a 19 procent) vytvořili sazbu jednotnou ve výši devět procent. Na Slovensku se sazba rovněž snížila, a to z 22 na 21 procent. Jediné Řecko zvýšilo korporátní daň, a to o tři procentuální body, na 29 procent. Česko se s devatenáctiprocentní sazbou řadí k vyššímu průměru zemí střední a východní Evropy. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší sazbou v regionu je 20 procent, průměrná sazba regionu je okolo 16 procent.
Podle studie Mazars CEE Tax Guide 2017, porovnávající daně a mzdy v 19 zemích střední a východní Evropy, je období velkých strukturálních změn a zavádění krizových daňových opatření napříč regionem u konce. Většina zemí stabilizovala veřejné rozpočty a roste spotřeba jejich obyvatelstva, což dává jednotlivým vládám prostor pro nové směrování daňové politiky.
Země | Standardní sazba DPH | DPPO |
Albánie | 20 % | 15 % |
Rakousko | 20 % | 25 % |
Bosna a Hercegovina | 17 % | 10 % |
Chorvatsko | 25 % | 20 % |
Česko | 21 % | 19 % |
Estonsko | 20 % | 20 % |
Makedonie | 18 % | 10 % |
Řecko | 24 % | 29 % |
Maďarsko | 27 % | 9 % |
Lotyšsko | 21 % | 15 % |
Litva | 21 % | 15 % |
Černá Hora | 19 % | 9 % |
Polsko | 23 % | 15 % |
Rumunsko | 19 % | 16 % |
Rusko | 18 % | 20 % |
Srbsko | 20 % | 15 % |
Slovensko | 20 % | 21 % |
Slovinsko | 22 % | 17 % |
Ukrajina | 20 % | 18 % |
Průměr | 21 % | 17 % |
Zdroj: Mazars CEE Tax Guide 2017