V roce 2021 vyrobilo 13 členských států EU s jadernou výrobou elektřiny 731 701 gigawatthodin (GWh) jaderné elektřiny (+7 % oproti roku 2020; +48 189 GWh). To představuje více než 25 % celkové výroby elektřiny v EU.
Jaderná energie tak zůstává klíčovou součástí evropského energetického mixu, navzdory dlouhodobým plánům Evropské komise.
Největším výrobcem jaderné energie v EU v roce 2021 byla Francie (52 % celkové výroby jaderné energie v EU; 379 361 GWh), následovaná Německem (9 %; 69 130 GWh), Španělskem (8 %; 56 564 GWh), Švédskem (7 %; 52 965 GWh) a Belgií (7 %; 50 326 GWh). Na těchto pět zemí připadá dohromady více než 83 % celkového množství elektřiny vyrobené v jaderných zařízeních v EU.
V roce 2021 bylo ve 13 členských státech EU s výrobou elektřiny z jádra v provozu celkem 106 jaderných reaktorů, což je méně než 109 na začátku roku 2020.
Graf: Produkce jaderné elektřiny (2017–2021)
Zdroj: Eurostat
Francie zůstala členským státem EU nejvíce závislým na jaderné elektřině, která v roce 2021 představovala 69 % veškeré elektřiny vyrobené v této zemi. Dalšími dvěma členskými státy EU s více než polovinou elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách byly Slovensko (52 %) a Belgie (51 %). Na opačném konci spektra se nacházelo Nizozemsko (3 %), Německo (12 %) a Rumunsko (19 %).
Bezjaderná budoucnost?
Navzdory svému velkému podílu na evropském energetickém mixu se s jadernou energií v budoucnosti spíše nepočítá. Alespoň ne v energetické taxonomii, která slouží jako návod pro investory v tomto odvětví a určuje, které zdroje lze počítat mezi udržitelné.
Tento trend lze mimo jiné pozorovat i na výše uvedených statistikách, které ukazují klesající počet jaderných reaktorů. Důvod k optimismu jistě nepřidává ani skutečnost, že druhým největším producentem jaderné elektřiny je Německo, které dlouhodobě deklaruje svůj záměr opustit tento zdroj energie.
Trend by však mohl zvrátit rozvoj malých modulárních reaktorů, které by umožnily rychlejší budování jaderné infrastruktury, a i snížení variabilních nákladů v případě budování nových bloků. Průkopníkem v této technologii je pak kromě Francie i Česká republika.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA