Inflace možná ještě nedosáhla svého vrcholu, rozhodne leden nebo únor. Sazby nezačnou klesat dříve než ve druhé polovině příštího roku. Nutným předpokladem k tomu je i silná koruna.
Prvním a nejdůležitějším předpokladem snižování úrokových sazeb bankovní radou ČNB je pokles míry inflace. Zdálo se, že míra inflace vyvrcholila v září, kdy dosáhla hodnoty 18,0 %. V říjnu totiž klesla na 15,1 % a v listopadu to bylo 16,2 %. Zdání poklesu míry inflace ovšem může klamat. Poslední tři měsíce v roce totiž inflaci snižuje úsporný tarif schválený vládou, který kompenzuje domácnostem a podnikům vysoké ceny energií. Pokud by toto plošné opatření neexistovalo, byla by říjnová i listopadová inflace vyšší než ta zářijová. Pro výši úrokových sazeb v budoucnosti bude tedy důležitá prosincová inflace, ale hlavně inflace v lednu příštího roku. Pokud bude totiž prosincová míra inflace vyšší než ta listopadová, bude to znamenat, že inflace v ČR dále roste, navíc zářijových 18,0 % nemusí nutně být její maximální hodnotou. Od ledna 2023 už totiž nebude uplatňován úsporný tarif, a navíc začne fungovat zastropování energií schválené vládou jak pro domácnosti, tak pro malé a střední podniky, veřejné instituce a nově i pro velké podniky. Stropy byly vládou schváleny ve výši 6000 Kč za jednu MWh elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu včetně DPH. Zvolený způsob zastropování cen energií ovšem nijak nemotivuje distributory, aby prodávali energii za nižší ceny. Právě naopak. Můžeme očekávat, že ceny energií budou konvergovat k nastaveným stropům, což může výrazným způsobem zvýšit právě lednovou, případně únorovou inflaci. Naopak proti zvyšování inflace v lednu příštího roku může hovořit vyšší srovnávací základna z ledna tohoto roku, protože nulová DPH na energie schválená předchozí vládou platila pouze v listopadu a prosinci 2021, takže meziroční míra inflace v lednu 2021 vzrostla na 9,9 % z prosincových 6,6 %. Přesto lze očekávat, že inflace bude právě v lednu nebo únoru příštího roku kulminovat.
Druhým předpokladem snižování úrokových sazeb v ČR je zastavení zvyšování úrokových sazeb v USA a v Evropě. To nastane dříve v USA vzhledem k tomu, že míra inflace již několik měsíců klesá ze svého maxima 9,1 % na listopadových 7,1 %. FED ale stále uplatňuje „jestřábí“ politiku – i při klesající inflaci zvyšuje úrokové sazby. Jestřábí zůstává i rétorika FED hovořící o dalším možném zvyšování úrokových sazeb. Přesto se domnívám, že se zvyšování úrokových sazeb v USA blíží ke svému konci. Oproti tomu Evropská centrální banka, která začala zvyšovat úrokové sazby až v posledních měsících, hovoří poměrně jasně o několikerém zvyšování úroků v příštích měsících, což bude snižovat úrokový diferenciál mezi korunou a eurem a tlačit tak na oslabování koruny.
Silná koruna je přitom třetím předpokladem případného snižování úrokových sazeb bankovní radou ČNB. Guvernér ČNB Aleš Michl se nedávno vyjádřil na půdě Masarykovy univerzity, že právě silná koruna je prioritou ČNB. Působí totiž protiinflačně, protože zlevňuje ceny energií placené v cizích měnách. Přestože vysoká míra inflace v ČR implikuje budoucí oslabení koruny, nemyslím si, že k jejímu výraznému oslabení dojde v nejbližších měsících. Výše devizových rezerv je totiž v poměru k velikosti ekonomiky jedna z nejvyšších na světě a jejich případným odprodejem může ČNB dále posilovat korunu tak, jako tomu bylo v uplynulých měsících. Pokud by měnové intervence pokračovaly stejným tempem jako dosud, mohla by ČNB intervenovat ještě přibližně dva roky.
Z výše uvedeného vyplývá, že prostor pro případné snižování úrokových sazeb nevznikne dříve než ve druhé polovině příštího roku. A to pouze za předpokladu, že míra inflace v ČR klesne pod 10 %. Nelze ani vyloučit scénář, kdy by bankovní rada mohla na začátku příštího roku ještě dokonce úrokové sazby zvýšit, pokud by míra inflace v lednu 2023 překročila znovu 18 %.
Doc. RNDr. Petr Budinský, CSc., prorektor pro strategii a mezinárodní vztahy, VŠFS
Foto: Pixabay
Zdroj: Petr Budinský
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
