Češi si měsíčně odkládají víc peněz než Slováci. V důchodu chtějí mít ušetřené miliony, investuje ale jen polovina z nich

Očekávání ohledně důchodu mají Češi poměrně realistické. V 55 letech by do důchodu chtělo odejít jen šestnáct procent dotázaných, na Slovensku je to dvojnásobek (33 %). Do té doby by Češi chtěli mít našetřeny miliony, reálně však pro to téměř čtvrtina (24 %) z nich nic nedělá. Informace vyplynuly z dotazování online investiční platformy Portu. 

Doba odchodu do důchodu je stále diskutovanějším tématem. Hranice má tendenci se zvyšovat, a tak je už v brzkém věku dobré myslet na finanční zabezpečení v budoucnu. Podle realizovaného výzkumu jsou Češi pragmatičtí – na to, že je v důchodu zabezpečí stát, spoléhá jen pětina (21 %) lidí. Oproti sousedním Slovákům je to zlomek, tam totiž na vládní podporu v tomto období spoléhá více než polovina (52 %) dotazovaných.

Zdroj: Portu

Obzvláště v kontextu narůstající inflace je ale spoření v aktuální době ožehavé téma. V Česku patří dlouhodobě mezi nejoblíbenějšími formy zhodnocování spořicí účty nebo penzijní připojištění, ty ale inflaci vyvážit nedokážou. Potenciál vyššího zhodnocení nabízejí investiční instrumenty jako podílové fondy nebo akcie. I přesto, že 49 % dotázaných Čechů deklaruje, že využívá nějakou formu investování pro zhodnocování svých úspor, reálně investuje například do podílových fondům jen 12 % Čechů, ve srovnání se slovenskými sousedy (25 %). V případě burzovně obchodovaných fondů ETF je podíl českých investorů ještě nižší, a to na úrovni dvou procent. Na Slovensku přitom stejný instrument využívá 16 % respondentů. 

To, co Češi nezvládají v oblasti zhodnocování peněz, dohánějí v kumulaci úspor. Oproti Slovákům dokážou totiž měsíčně odkládat stranou vyšší částky. Částku 3 tisíce korun a více umí uspořit měsíčně 40 % Čechů, ale jen 25 % Slováků. Na druhé straně maximálně pětistovku měsíčně odkládá bokem u sousedů 28 % lidí, doma v Česku pak 16 %. 

Zdroj: Portu

„Investice by měly být v dnešní době logickým nástrojem pro zhodnocování úspor, obzvlášť pro takový případ, jakým je zajištění na důchod. Výhodou je dlouhodobý investiční horizont, kterému nevadí případné výkyvy na trzích, naopak v průběhu několika let mohou investice přinést zajímavé zhodnocení,“ říká Anna Kortusová, analytička Portu. 

Nejčastějším důvodem investování Čechů je vylepšení životní úrovně v důchodovém věku. A ve svých představách se rozhodně nedrží zpátky. Téměř pětina (18,5 %) by chtěla do důchodu odejít s částkou alespoň 5 milionů korun a jen zhruba čtvrtina (27 %) by naopak byla spokojena s částkou do půl milionu. Při reálných odhadech ale Češi vystřízliví, 17 % se jich domnívá, že reálně dokáže naspořit maximálně 100 tisíc korun, dalších 13 % pak částku do 250 tisíc korun a 17 % částku do půl milionu korun. Zhruba čtvrtina (24 %) dotázaných přitom na důchod vůbec nespoří a ani to neplánuje. 

Od ledna 2024 by mohl na českém finančním trhu přibýt nový produkt, tzv. investiční penzijní účet, díky kterému by si lidé mohli efektivněji spořit na stáří a důchod. „Díky tomuto nástroji půjde investovat do akcií, dluhopisů, investičních fondů a dalších investičních instrumentů s daňovým zvýhodněním při splnění daných podmínek. V Portu tento krok vítáme. Myslíme si, že by lidé měli mít možnost spořit si na důchod s produktem a poskytovatelem, kterého si sami zvolí,“ uzavírá Kortusová. 

Foto: Pixabay

Zdroj: ShrtCut Studio