Pavel Hroboň: Alzheimerova choroba má obrovský zdravotní, sociální i ekonomický dopad

Působil 3 roky jako náměstek ministra zdravotnictví, zodpovědný za zdravotní pojištění, léky a zdravotnické prostředky. Od roku 2002 do roku 2005 pracoval pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR jako poradce a ředitel strategie. V Advance Institute je zodpovědný za strategické řízení a vztahy s klienty. Jako odborný garant má na starosti zejména oblast analýzy a výzkumu zdravotnických a pojišťovenských systémů, strategického managementu a informačních technologií ve zdravotnictví.

Rozhovor s PAVLEM HROBOŇEM, řídícím partnerem, Advance Healthcare Management Institute s.r.o., lékařem a ekonomem. 

Přednášel jste ekonomii zdravotnictví na Karlově univerzitě a několik let pracoval jako lékař-internista. Chybí vám to dnes?

Ekonomii zdravotnictví na Karlově univerzitě přednáším i nadále. Pacienty už neléčím 25 let, nebylo by to zodpovědné.

V letech 2006-2009 působil jste jako náměstek ministra zdravotnictví. Jaká to byla doba?

Velmi hektická, udělali jsme řadu změn, ze kterých české zdravotnictví čerpá dodnes, jako například využití DRG v úhradách nemocniční péče nebo nový, transparentní systém úhrad léčiv, který ušetřil miliardy. Hlavně jsme ale pracovali na zásadní reformě celého českého zdravotnictví. Tu se nám bohužel nepodařilo prosadit. 

Jste řídícím partnerem společnosti Advance Healthcare Management Institute. Čemu se institut věnuje?

Věnujeme se hlavně vzdělávání. Už téměř 15 let na českém a slovenském trhu poskytujeme program Master of Healthcare Administration, de facto exekutivní MBA kompletně zaměřené na řízení zdravotnictví.

Jak se změnila podle vás dnes role nemocnic v moderním zdravotnictví?

Zásadně. Trend přesunu péče do ambulantní a domácí oblasti je jasný, byť u nás zatím ještě ne dostatečně naplněný. Druhou změnou dopadající na menší nemocnice je koncentrace vysoce specializované péče. 

Koncentrace péče se kříží s její dostupností. Bude stále dostupné zdravotnictví?

Nejde přece o dostupnost jakékoliv péče, ale péče kvalitní. V tomto smyslu koncentrace nesmírně prospěla pacientům. Neměli bychom ji ale přehánět. V okamžiku, kdy je pacient diagnostikován a prošel akutní fází léčby, mělo by být možné starat se o něj co nejblíže jeho místu bydliště.

Odkud by měly ty úvahy o organizaci péče vzejít?

Máme systém veřejného zdravotního pojištění. Takže ze spolupráce poskytovatelů a plátců. Ministerstvo zdravotnictví se má postarat o kvalitní legislativu a mělo by i stanovit strategické priority. 

Která úroveň je nevhodnější pro nějakou ucelenou restrukturalizaci do nějakého smysluplného celku?

Nemocnice jsou do značné míry spravovány kraji. Potřebujeme vytvořit opravdové regionální sítě úzce spolupracujících nemocnic s vysokou dělbou práce. To zatím ve většině krajů bohužel neexistuje, jednotlivé nemocnice se příliš často chovají jako samostatné ostrovy. 

Pomůže také umělá inteligence v medicíně?

V medicíně určitě, pravděpodobně i ve zpracovávání dat o zdravotním stavu obyvatelstva.

Je Alzheimerova choroba epidemií 21. století?

Rozhodně, má obrovský zdravotní, sociální i ekonomický dopad.

Jak je možné se bránit Alzheimerově chorobě? Pomůže lék Martina Tolara ALZ 801?

Bylo by to skvělé, ale samozřejmě uvidíme až po ukončení probíhající fáze III klinického zkoušení. Obrovská naděje je v tom, že ALZ 801 by měl být použitelný i pro prevenci rozvinutí Alzheimerovy nemoci.

Většinu změn, které kraje dnes provádějí ve zdravotnictví a v nemocnicích, je vynucena buď finančním zdravím nemocnice nebo personální situací. Jak my, obyčejní smrtelníci, poznáme, že usilují i o kvalitu?

Musíme požadovat ukazatele kvality. Systematicky je začala zpracovávat Kancelář zdravotního pojištění. Dělají to velmi dobře, ale potřebují podporu, aby mohli dělat více a rychleji. Transparentnost je nejlepší cestou, jak zlepšit kvalitu i efektivitu českého zdravotnictví.

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto Pavlem Hroboňem

Zdroj: Renáta Lucková