Aktuálně:

Fanta: Jaké změny přinesla pandemie v oblasti spotřeby návykových látek?

29.09.2022, Autor: red

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Fanta: Jaké změny přinesla pandemie v oblasti spotřeby návykových látek?

Pandemie na jednu stranu prohloubila některé problémy v oblasti závislostního chování a na druhou stranu také poukázala na řadu nových. Jaké nové závislosti budou muset nyní adiktologové řešit?

Alkohol

Ačkoliv dle dat Českého statistického úřadu se průměrná konzumace alkoholu v České republice v roce 2020 snížila, nestalo se tak napříč všemi konzumními kategoriemi. Vládní bezpečnostní opatření ve zkratce zapříčinila omezení konzumace alkoholu v méně rizikových kategoriích spotřebitelů, ale naopak stimulovala spotřebu u těch nejrizikovějších pijáků. To je však v pořadí teprve první poměrně závažná změna v této oblasti, kterou pandemie přinesla.

Drogy

S omezením sociálních kontaktů či uzavřením barů, hospod, restaurací a klubů přišlo v první řadě zejména omezení poptávky po některých typech návykových látek. V důsledku uzavřených hranic a omezení pohybu osob došlo také k přerušení stávajících distribučních cest a obchod s drogami se v počátku roku 2020 mírně ochladil. Jednalo se však pouze o dočasný stav a nyní jsou drogy v téměř celé Evropské unii ještě dostupnější než před pandemií.

Stejně jako jsme totiž přesunuli do on-line prostředí řadu pracovních aktivit, také na trhu s drogami došlo k určité digitalizaci. Kupující se s prodejcem v mnohých případech naučili namísto běžných osobních setkání pravidelně používat šifrované komunikační platformy, což nyní činní obchod jednodušší a jeho dopadení naopak výrazně komplikuje. Dle Evropského monitorovacího střediska pro drogy a závislosti navíc během uplynulého roku přišlo na nelegální trh 52 nových psychotropních látek. To je v průměru téměř jeden nový typ drogy týdně.

Nové závislosti

Nicméně vedle prohloubení řady stávajících problémů došlo ke stimulaci „nových“ závislostí. V médiích i vědeckých publikacích nejčastěji zaznívá zejména rostoucí spotřeba psychoaktivních léků a excesivní používání internetu a digitálních technologií.

Psychoaktivní léky jsou sice dostupné pouze na lékařský předpis, ale ani systém e-receptů nezabránil v době pandemie nechat si předepsat jednou osobou stejný lék od několika různých lékařů (ti totiž v náporu pacientů zkrátka neměli čas lustrovat historii receptů každého příchozího). Obstarat si tyto léky na černém trhu se také nezdá být příliš problémové. Ostatně jen prostým zadáním vyhledávacího hesla „prodám xanax“ Vám vyhledávač nabídne poměrně širokou nabídku inzerátů. 

Až příliš času tráveného hraním her nebo na sociálních sítích je pak doménou zejména dospívající populace ve věku do 17 let. Dle výzkumu Masarykovy univerzity (2021) se během pandemie téměř zdvojnásobila prevalence dospívajících, kteří na internetu trávili 7 a více hodin denně a celkově přibývá žáků a studentů, kteří vykazují známky excesivního používaní digitálních technologií.

Už tak přeplněná adiktologická pracoviště či kontaktní centra budou mít zřejmě na pilno. Problémů v této oblasti je totiž daleko víc – za zmínku pak stojí především špatná kondice duševního zdraví napříč celou společností a nedostatek psychologů. Velmi důležité bude však všechny nastávající problémy zachytit včas a nehasit je až ve chvíli kdy to skutečně hoří. 

To bude ale v rámci této silně podfinancované kapitoly státního rozpočtu velmi obtížné.

MICHAEL FANTA, senior analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.