Výstavba bytových domů v Česku oproti loňsku podražila o třináct procent

Pomoci by mohly nové materiály, které lze vyrobit z vedlejších energetických produktů elektráren, patří mezi ně například popílek. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.
Výstavba bytových budov byla v první čtvrtině roku 2022 dražší o 13 % než ve stejném období minulého roku, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Situace se patrně ještě zhorší, jelikož na světě momentálně panuje stále sílící nedostatek stavebních materiálů. Do cen se propisuje také současná ruská invaze na Ukrajinu a vysoká inflace.
Stavební materiály zdražily o téměř 27 %
Stavební materiály a výrobky z něj během posledního roku výrazně zdražily, uvádí tak datový analytik Milan Mařík z datového portálu Evropa v datech: „V letošním květnu, ve srovnání se stejným měsícem loňského roku, podražily o necelých 27 %, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Ceny ale významně rostou již od roku 2019. Například cement, vápno a sádra byly v dubnu roku 2022 téměř o 50 % dražší než v roce 2015, což platí i pro dřevo využívané při stavbě. Surové železo a ocel pak za stejné období podražily dokonce o 80 %.”
Mezi příčiny růstu cen stavebního materiálu patří zejména rostoucí poptávka po výstavbě budov, a také po jejich opravách. K tomuto faktoru se přidal covid-19, který narušil dodavatelské řetězce, a také strmé zdražování cen energií. Materiálu je zkrátka nedostatek, jeho zpracování je dražší a zároveň po něm významně roste poptávka.
Prognózu nevylepšují ani světové zásoby stavebního materiálu, zejména písku. Ačkoli je ho na naší planetě mnoho, velká část zůstává nevyužitelná. K výstavbě nelze používat například pouštní písek, který je kvůli vlivu větrné eroze příliš jemný. Ročně se podle studie OSN na světě vytěží 50 miliard tun písku a štěrku, což je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Jejich zásoby jsou omezené a těžba má negativní dopady na biodiverzitu, jelikož ničí přirozené životní prostředí mnoha druhů živočichů.
Náhrada písku za třetinu jeho ceny
Snížit cenu staveb a jejich výstavby, by tak mohlo využití takzvaných vedlejších energetických produktů (VEP). „VEP jsou běžně v Evropské unii využívány jako stavební materiál a mají velký potenciál v cirkulární ekonomice. V současné době jsou používány například jako složka cementu a betonu, k výrobě prefabrikovaných betonových výrobků, silnic a jiných inženýrských staveb. Největší přínos VEP je v tom, že mohou ve velké míře zastoupit přírodní suroviny. Nahradit jimi můžeme přírodní materiál například při stavbě silnic a dálnic,“ uvádí Michal Bystroň, jednatel společnosti Sev.en Smart EP ze skupiny Seven Energy.
Cena VEP materiálů se odvíjí od jejich kvality. Obecně jsou ale levnější než v současnosti využívané materiály ve stavebnictví. „Popílek do cementu a betonu se pohybuje v ceně kolem 100–200 korun za tunu. Popel a škvára pak okolo 50 korun za tunu, což je přibližně třetina ceny méně kvalitního písku,” srovnává Vít Černý, odborný asistent v Ústavu technologie stavebních hmot a dílců VUT. Z dat České geologické služby vyplývá, že se v roce 2020 ve většině krajů ceny písku pohybovaly nad 200 korunami za tunu, ve Zlínském kraji byla dokonce cena za tunu 293 korun.
Tunel Blanka i dálnice D1 a D6
V současnosti se VEP nevyužívají přímo ke stavbě domů, ale například k výstavbě infrastruktury. „Vysokoteplotní popílky se nejčastěji využívají jako náhrada cementu, který je příměsí do betonu, ale také pro spékané kamenivo. Dá se také využít jako náhrada zeminy do hrází, násypů, rekultivace skládek, vyplňování vytěženého prostoru apod. Fluidní popeloviny jsou vhodné pro stabilizaci zemin a opět hráze, zásypy a podobně,” dodává Černý.
Využití fluidních popelovin v současnosti testuje například Skanska v rámci výzkumného projektu ve spolupráci s SG Geotechnika a VŠB Ostrava. Tyto materiály tak našly uplatnění například při výstavbě tunelu Blanka, dálnic D1 a D6 nebo, jak zmiňuje Ondřej Šuch, vedoucí externí komunikace ve Skanska, obchvatu u Karviné: „VEP jsme využili například při projektu I/67 Karviná – obchvat. Jako stavební materiál jsme mimo jiné použili hlušinovou sypaninu z nedalekého uzavřeného uhelného dolu, a to konkrétně do násypového tělesa nově budované silnice.”
Běžnou praxi VEP ve stavebnictví potvrzuje i Stanislav Bedřich, manažer pro výzkum a vývoj ve Strabag: „VEP využíváme téměř na každé stavbě. V potaz bereme i ekologický přínos, tedy zejména omezení produkce CO₂ a snižování uhlíkové stopy staveb. Vhodnost využívání VEP řešíme také po technické stránce, přičemž nás zajímá jejich přínos pro finální dílo, například zamezení vzniku trhlinek při smršťovaní betonu apod.”
Z VEP lze získat i kovy, které také patří mezi významně zdražující suroviny. V roce 2022 stály o téměř 66 % více než v roce 2015. Petr Novotný, vedoucí oddělení konzultací z Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), vysvětluje: „Vedlejším produktem energetického využití směsného komunálního odpadu v ZEVO (zařízení, v nichž je spalován odpad za účelem výroby energie) je škvára, která tvoří asi 20 % původní hmotnosti odpadu. Z této škváry je možné odseparovat železné a neželezné kovy a zbytek ideálně materiálově zpracovat ve stavebnictví.”
VEP posílí českou surovinovou nezávislost
Mimo snížení ceny výstavby mají VEP i další výhody. Mohly by přispět ke zvýšení české soběstačnosti, pokud jde o stavební materiály. Například v roce 2020 Česko importovalo 160 tisíc tun písku, vyvezlo ho ale jen 9 tisíc tun, vyplývá tak z dat České geologické služby. Nejvíce písku dovážíme z Evropy (77 %), a to zejména ze sousedního Polska, odkud ho pochází téměř třetina. Dalších 12 % se do Česka dováží z Asie a 6 % z Afriky.
Důležitým aspektem VEP je také minimalizace ekologické zátěže stavebnictví. „Spolu s partnery z akademického sektoru hledáme další možnosti využití VEP tak, aby i v budoucnu sloužil nejen ke zlevnění staveb, ale především také k jejich ekologizaci a šetrnému přístupu k ceněným přírodním surovinám,“ dodává závěrem Bystroň ze společnosti Sev.en.
Foto: Pixabay
Zdroj: DFMG